Už jako malá jsem si ráda v Rudém právu četla v Haló sobotě inzeráty. A nejen ty, které by bych mohla využít, týkající se prodeje drobného zvířectva či svázaných ročníků časopisů pro děti a mládež. Neméně jsem se zajímala o inzeráty seznamovací, kde jsem těmi nejkurióznějšími bavila celou rodinu. Sebevědomí některých zadavatelů a jistota, s jakou přistupovali k celé záležitosti, mi provokovala fantazii, který „zoufalec“ se na lep chytí. Připadalo mi málo pravděpodobné, že by mohl vůbec podobný člověk uspět. Na druhou stranu jsem znala ze svého okolí případy, kdy se skutečně lidé šťastně sblížili právě díky několika řádkům v seznamovacím inzerátu, kdy jen šťastná shoda okolností přivedla jejich oči na onu výzvu či jim výzvu zveřejnily bez jejich vědomí děti. A nastalo další kolo seznamování ústící v happyend.

Velmi zajímavý pohled na krásnolipské náměstí kolem roku 1890. Vlevo stojí restaurace Pošta, vpravo budova sloužící toho času zčásti jako městský úřad (mezi lety 1824 a 1871 sloužila potřebám školství), zčásti jako Spořitelna.

Staré fotografie nám často oživí paměť, ale stejně často fantazii. Člověk si vzpomene na dobové určení, které je naprosto v protikladu k dochovaným dokumentům.
Výpověď svědků je velmi důležitá a mnohdy nepostradatelná; vlastně k nezaplacení.

Stará zpráva, mrtvá zpráva... Jsem rychlejší, i když možná neúplný (třebas mě někdo ještě doplní) - v neděli 15. dubna 2012 se uskutečnil další benefiční koncert v Rumburském muzeu.