Ve šluknovském kostele zaznělo Verdiho Requiem na Svatého Václava 28. 9. 2012 v 18.00 hodin v podání Mladých Brněnských symfoniků v rámci projektu Krok ke smíření: 120 zpěváků, čtyři sólisté, 70 hudebníků, neuvěřitelný zážitek pro plné lavice.
Často se tajil dech, mše za mrtvé jako oslava života.
Ve Šluknově zážitek zvláštní. Vstoupíte do kostela a jste jinde, vyjdete ven a jste zase zpátky, naštěstí tóny ve vaší hlavě stále znějí.
Rekviem (lat. Missa pro defunctis nebo Missa defunctorum)
česky zádušní mše nebo mše za zemřelé, je v katolické liturgii mše sloužená jako součást pohřebních obřadů či při příležitosti zvláštní vzpomínky na zemřelého. Tématem mše za zemřelé je modlitba za spásu duše zemřelého. Text mše nebyl zpočátku jednotný a v různých zemích Evropy se lišil. Sjednocení přinesl až Tridentský koncil, který zasedal v letech 1545 až 1563. Název rekviem pochází od prvních slov schváleného latinského textu: Requiem aeternam dona eis, Domine.
Fotky Jakuba Trmala
Nejznámější rekviem:
· Johannes Ockeghem – nejstarší dochovaná polyfonní skladba z poloviny 15. století
· Wolfgang Amadeus Mozart – Rekviem d-moll, K. 626, zkomponované krátce před smrtí
· Hector Berlioz – Rekviem neboli Grande Messe des morts (Velká mše za zemřelé) op. 5 z roku 1837
· Giuseppe Verdi – Rekviem neboli Messa da Requiem z roku 1874
· Johannes Brahms – Německé rekviem komponované na úryvky z Lutherovy bible · Gabriel Fauré – Rekviem d-moll · Antonín Dvořák – Rekviem, Op. 89
Ale také:
Rekviem je rovněž název hudebních skladeb, které jsou při příležitosti těchto obřadů prováděny. Vzhledem k dramatičnosti a všeobecné platnosti textu, bývají od minulého století rekviem komponována i čistě pro koncertní účely, aniž by se počítalo s jejich uvedením v chrámu. Bývají často i doplňována neliturgickým textem
