Top Stories

Ještě nedávno (tři roky zpátky) byl milovaný ústecký činoherák v krizi, přišel o budovu na Střekově a vypadalo to skoro na konec této činohry v Ústí. Přišlo Hraničářské intermezzo, pak přes různé peripetie navrácení budovy a stěhování zpět a následně dohoda s magistrátem o provozu a financování. 

Dnes kráčí Činoherní studio s hlavou vztyčenou ke konci pětačtyřicáté sezóny a z pohledu zaníceného a velmi častého diváka a návštěvníka, kterým se cítím být, jde o sezónu úžasnou. A tak jsem při té příležitosti trochu vyzpovídal současného ředitele Jiřího TRNKU (který je, pokud to nevíte, také ředitelem Městského divadla v Děčíně).

Sedím v novoborské kavárně a čekám. Ale ne zas nějak dlouho. Sotva třetina kávy je upitá, když se otevřou dveře a vejde Michal Vaněk (MV). „ Ahoj, Kuba přijde za chvilku,“ omlouvá kolegu, který měl přijít s ním. Čekáme další třetinu nápoje, když venkovní příšeří vpustí do kavárny Jakuba Horáka (JH). Je objednáno, je usazeno u malého stolku, nad kterým svítí tlumená lampa. Sedím si tu s třetinou kapely Zhasni.

Už je to pár let, co jsme se tu věnovali streetartu v Rumburku a nedopadlo to moc dobře. Od té doby se toho moc nezměnilo (k lepšímu nic)), na FB jsme ovšem našli album, které dokumentuje stav tohoto svébytného umění v krajském městě, Ústí nad Labem a je to hotové peklo.

Ještě nedávno (tři roky zpátky) byl milovaný ústecký činoherák v krizi, přišel o budovu na Střekově a vypadalo to skoro na konec této činohry v Ústí. Přišlo Hraničářské intermezzo, pak přes různé peripetie navrácení budovy a stěhování zpět a následně dohoda s magistrátem o provozu a financování. 

Dnes kráčí Činoherní studio s hlavou vztyčenou ke konci pětačtyřicáté sezóny a z pohledu zaníceného a velmi častého diváka a návštěvníka, kterým se cítím být, jde o sezónu úžasnou. A tak jsem při té příležitosti trochu vyzpovídal současného ředitele Jiřího TRNKU (který je, pokud to nevíte, také ředitelem Městského divadla v Děčíně).

Sedím v novoborské kavárně a čekám. Ale ne zas nějak dlouho. Sotva třetina kávy je upitá, když se otevřou dveře a vejde Michal Vaněk (MV). „ Ahoj, Kuba přijde za chvilku,“ omlouvá kolegu, který měl přijít s ním. Čekáme další třetinu nápoje, když venkovní příšeří vpustí do kavárny Jakuba Horáka (JH). Je objednáno, je usazeno u malého stolku, nad kterým svítí tlumená lampa. Sedím si tu s třetinou kapely Zhasni.

Před časem jsem přinesli rozhovor s Anežkou Drahotovou, dnes tu máme jeho druhou část, kterou jsme si schovali pro dobu těsně předolympijskou ... Anežku sice závod čeká až devatenáctého srpna, ale jak se připravuje ona, měli by se připravit i fanoušci. Co myslíte? A až půjde, nezapomeňte co říká: závod začíná až po deseti kilometrech ...

Devětkrát se sešli kuchtíci - amatéři v kuchyni šenovské restaurace U Jelena, aby se nakonec ukázalo, že jsou to vlastně profesionálové. Popravdě, čekal jsem, že to určitě nebude špatné, na druho stranu jsem překvapen, že je to tak skvělé.

Tak, v sobotu 25/6/2016 nastoupil do kuchyně restaurace U Jelena poslední soutěžící pár Šárka Bernartová a Petr Scheufler, pro náš miništáb naštěstí s menu, které nevyžaduje přípravu tak náročnou, jako ty minulé.

V dosavadním průběhu vaření U Jelena jsem vždycky alespoň trochu tušil co a jak se bude vařit, hovězí po sibiřsku je ale novinka a můžu zodpovědně říci, že je to recept, který asi budu muset vyzkoušet i doma.

Už je to pár let, co jsme se tu věnovali streetartu v Rumburku a nedopadlo to moc dobře. Od té doby se toho moc nezměnilo (k lepšímu nic)), na FB jsme ovšem našli album, které dokumentuje stav tohoto svébytného umění v krajském městě, Ústí nad Labem a je to hotové peklo.

V Ostravě právě běží festival Volours 2016, k hudbě a vůbec tomu umění se možná brzy vrátíme, hodinku jsem ale v zahajovací den věnoval procházce po areálu. Nevím jak moc je ta atmosféra přenositelná, ale tady je pár fotek ze kterých, alespoň pro mě, vyplývá: nemusí se všechno bourat!

Toto je pravda
Pravda Samá Pravda
Konec obelisku