weby pro nejsevernější čechy

Archivy promlouvají. Je to poučné i zábavné. [rozhovor s archivářem Petrem Karlíčkem]

Petr Karlíček sice pochází z jiného výběžku, z Ašského, ale po studiích zůstal v severních Čechách a do jeho rajonu přibyl i výběžek Šuknovský. To je pro nás dobrá zpráva. V následujícím, jistě ne posledním rozhovoru, hovoří o práci archiváře a text doplnil několika perličkami z Děčínského archivu. Jsi archivář. Můžeš se tedy o naší nedávné historii dozvědět spoustu věcí, které nám před lety unikly a teď mohou být zajímavé. Je takových překvapení dost?

Je. Právě a jenom díky své profesi objevuji různé zajímavosti či perličky při zpracovávání archivních fondů. Hodně nás třeba baví některé nechtěně „vtipné“ písemnosti z provenience dávných úřadů. Například všemocný úředník, ať už nácek nebo komouš, pouštějící hrůzu na běžné občany. Jenže ejhle, „pan nejdůležitější“ třeba neumí základní pravidla pravopisu. To pak působí mimořádně komicky. Jde ovšem jen o škodolibý a někdy i dost černý humor. Rozliční negramoté, vyzbrojení politickou či úřední mocí, však v minulosti napáchali spoustu špatností a jimi postiženým občanům tehdy rozhodně do smíchu nebylo.

Když taková překvapení nejsou, není to naopak trochu nuda?

Každé pořádání přináší překvapení. Největší nudou pro mě zatím bylo pořádání nepříliš starého fondu Školského úřadu Děčín. Ale i tam se daly najít perly – kupříkladu humorná korespondence ředitele ŠÚ s podřízenými. Avšak pozor – aby nevznikla mýlka: ty humorné momenty jsou spíše takovou odměnou za někdy docela lopotnou práci se starými papíry, ve kterých je potřeba udělat takový pořádek, aby se v nich vyznal běžný badatel. O nudném a stereotypním úřadování se blbě mluví i píše.

fukov

Měli komunisti v papírech pořádek?

Případ od případu. Některé národní výbory úřadovaly kultivovanou formou a dodržovaly spisový řád. Na druhou stranu pak existovaly i takové, jejichž péče o spisy by šla charakterizovat slovem „bordel“. Platí však, že právě v „bordelu“ se dochovají i písemnosti, které by jinak byly záměrně zlikvidovány.

Existují z práce archivářů nějaké výstupy? Mám na mysli brožury, ročenky časopisy nebo je to práce pro soukromé badatele?

Hodně archivářů publikuje. Na Děčínsku a Šluknovsku kupříkladu v Děčínských vlastivědných zprávách (DVZ), Mandavě, Ústeckém historickém sborníku, Portě Bohemice nebo jinde. Někteří moji kolegové ze Státního okresního archivu Děčín jsou ostřílení autoři. Kupříkladu Petr Joza a Jan Němec mají na kontě několik pozoruhodných historických knih s regionální tématikou. Já osobně s kolektivem autorů právě dodělávám knížku ke stému výročí založení města Jiříkov.

kozel lobendava

Existuje nějaký typ dokumentů, který badatelům v archivech chybí?

Kdybych mluvil za sebe, protože jsem často taky badatel, tak mi v okresních archivech třeba chybí materiály Sboru národní bezpečnosti nebo Pohraniční stráže. Tyto dokumenty hodně odrážejí každodennost v době minulého režimu. A pakliže se něco z toho dochovalo, tak člověk musí vážit cestu až do Archivu bezpečnostních složek v Kanicích u Brna. Citelně nám také chybí písemnosti například z předválečných okresních úřadů. V hranicích okresu Děčín (po roce 1960) se nacházely dokonce čtyři: Děčín, Rumburk, Varnsdorf a Šluknov. Důvodem jejich absence je patrně neodborná likvidace („divoká skartace“). V době nacistické i komunistické formy vlády se třeba dělaly rozličné sběrové akce, kterým padly za oběť statisíce zajímavých archiválií. To jsou historicky nenahraditelné škody.

Probíhá nějakým způsobem digitalizace archivů?

V současnosti se nejvíce vychází vstříc genealogům nebo lidem, které nějakým způsobem perzekvoval komunistický režim. V prvé řadě jde o zpřístupnění a ochranu originálních archiválií před poničením. Já bych třeba ocenil, kdyby se více digitalizovaly různé regionální noviny a časopisy. Dost často jsou ve špatném (někdy i dokonce havarijním) stavu. To se týká i některých unikátů z Děčínska a Šluknovska.

Když bych se třeba chtěl stát badatelem, ohlásím se k vám do archivu a vy mě pustíte? Nebo je to složitější?

Každý badatel se nejdříve musí dopředu objednat – číslo nebo email na badatelnu máme na stránkách Státního okresního archivu Děčín. A badatelské dny jsou v pondělí a ve středu.

http://www.soalitomerice.cz/content/soka-decin

Co se domluvit, že bys nám občas na výběžku(.eu) našim čtenářům prozradil nějaká tajemství, které archiv vydal? Chce se ti?

Ale to víš, že jo. Vždyť jedním z hlavních poslání archiváře je zpřístupňovat minulost veřejnosti.