výběžkopis
Typography

O tom, že letošní zima konečně dlouhodobě přeje jedné z místních sezónních specialit, jsme vás už informovali ->. Jak je v tomto textu uvedeno, KČT Krásná Lípa (jmenovitě Mikuláš Peterka) se mapování stavu ledopádu pečlivě a dlouhodobě věnuje, takže koho jiného si vybrat za průvodce na nově vyznačeném turistickém okruhu, který nedávno zpropagovala i ČT v pořadu Toulavá kamera.

První termín (v lednu) jsem nestíhal pro přetlak jiných akcí, na čtvrtek 2. února 2017 jsem si ale pečlivě předem zajsitil volno. Sociální sítě se už dlouho plnily fotografiemi letos opravdu parádní ledové nádhery, takže byl nejvyšší čas přesvědčit se na vlastní oči. Navíc jsem hodlal v praxi poprvé vyzkoušet čerstvě pořízenou novinku. Poté, co jsem se nedávno vyválel na ledu a cítím to ještě pořád, cinkají mi v batohu nesmeky.

V udaný termín se na zastávce v Krásné Lípě pomalu shlukují první zájemci. A nejen místní, dorazila skupinka z Děčína, ba dokonce kdosi od Teplic (našel den předem pozvánku na webu KČT). V Brtníkách vystupujeme u Ametystu a čekáme na autobus od Rumburku. Mezitím se objevují další, kteří dorazili po vlastní ose a nakonec nás vyrazilo 24.

Je vidět, že je všední den - ano, auta tu jsou, ale oproti masakru, který tu bývá o víkendech, vlastně docela v pohodě. Obec sice zřídila záchytné parkoviště směrem k nádraží, ale všichni se shodují, že v sobotu a neděli jsou Brtníky v podstatě neprůjezdné. Takže pokud, využijte autobus či vlak, pěkně prosím.

Vyrážíme po zelené směrem na zámeček Šternberk. U studánky, která je nově opravená, využívám lavičky. Zatímco všichni naslouchají úvodnímu slovu Mikši, já nasazuji na boty železa. A po pár krocích zjišťuji, že to nebyla marná koupě - zatímco ostatní i na prošlapané upravené cestě kráčejí s jistou dávkou opatrnosti, já jdu suverénně a bezpečně. Natož pak ve svahu!

Mikša nás seznamuje s peripetiemi značení okruhu a provádí nás postupně přes ty nejvýznamnější ledopády, které jsou na trase (pár jich je také sólově mimo, ale ty třeba až někdy jindy). Zastavujeme nad Soví jeskyní, prohlížíme Malou oponu přejmenovanou na Malou Kaskádu, Oponu, Konírnu u Brtnického hrádku. Pokračujeme dolů (ještě že máme správný směr, tenhle úsek v opačném směru je totální zabiják) a na křižovatce opouštíme zelenou. Stojí tu sloup - směrník, zatím bez ukazatelů, ty by se tu měly objevit snad v březnu. Pokračujeme dál - Betlém, Varhany, Vlčí stěnka, Velký sloup, Divadlo (k němu dosud chybí místní odbočka) a Křepelčí stěnka.

Lidí tu ve všední den chodí málo, takže udělat si volno a vyrazit alespoň jeden den místo práce se opravdu vyplatí. Co však potěší mnohem méně je zjištění, že na některých ledopádech je vidět práce lidských rukou. Asi je pochopitelné, že se každý druhý chce vyfotit co nejblíž u nich, třeba si i sáhnout. Ale na mnoha místech jsou přeražené a poškozené...

Od Křepelčí stěnky většina pokračovala dál po "autostrádě" zpět do Brtníků na autobus, já se přidal k vytrvalcům a pokračoval dále po svých. Variantu kapličky ševce Kocha nakonec zavrhneme, vracíme se podél ledopádů k Turistickému mostu a Kyjovským údolím míříme k Jeskyni víl a Vinnému sklepu. Já konečně mám šanci vidět, čím je vlastně Jeskyně víl slavná - několik předchozích let jsem v ní zastihl jen pár čudlíků, letos je konečně nač se dívat. I když... Dodatečně jsem na FB viděl příspěvek o tom, jak tam dobrovolníci vysbírali pár dní před pytle odpadu, a stejně to tu nevypadá zrovna ideálně (viz článek Děčínského Deníku ->). Ono je sice na první pohled krásné, když mezi malými ledovými krápníky plápolají plamínky svíček, ale když se rozkoukáte a vidíte všude desítky prázdných obalů, trochu ta krása přejde. A k tomu je ještě nutno připočítat fakt, že spousta příchozích dorazí bez vybavení (myšleno bez baterky či čelovky) a když se tu za skorotmy začne motat, vbrzku hamstá mezi krápníčky, které přehlédnou. Řada se jich zpřelámaných válí po zemi...

Ve Vinném sklepě jen dva osamocené útvary, které mi spíš než lahev připomínají hydrant. No a pak už jen cesta a šlapání - Fakulta zavřená, autobus až za hodinu, tudíž to až do Krásné Lípy dojdeme po svých. Něco kolem 17 km je úspěšně za námi.

Na webu KČT Krásná Lípa fotografie:

Mikuláše Peterky ->

Jaromíra Petružálka ->

Ilony Řechtáčkové ->

A jak to viděl Český rozhlas Sever ->

Pár statistik:

Ledopády v průběhu času:

rok 2016 a 56. ročník dálkového pochodu ->

rok 2016 a rumburské gymnázium ->

rok 2016 a ještě nic moc ->

rok 2015 s KČT Krásná Lípa ->

rok 2015 a 55. ročník dálkového pochodu ->

rok 2014 s o.p.s. České Švýcarsko a KČT Krásná Lípa ->

rok 2014 a 54. ročník dálkového pochodu ->

rok 2013 na fotkách Jirky Suchardy ->

rok 2012 a 52. ročník dálkového pochodu ->

 

 

 

 

 

BLOG COMMENTS POWERED BY DISQUS

videa_z_výběžku

vandej

k_fix_cz

pojdte se kouknout)