vnitrozemí
Typography

Na východním okraji města Planá (u Mariánských Lázní) nedaleko silniční křižovatky z Plané na Otín (cyklostezka 2206) a Vysoké Jamné (201) se na trase modré turistické značky nachází cihlová rozhledna Bohušův vrch.

Z centra Plané je to na nevysokou volně přístupnou rozhlednu cca 1,5 km do mírného kopce na Bohušův vrch (nadmořská výška podle různých zdrojů 571, 576 nebo 580 m), dříve známý jako Šibeniční. Jde o stavbu vcelku nenápadnou, dlouho zapomenutou a dodnes poměrně neznámou.

Rozhledna o dnešní celkové výšce 21 metrů má vyhlídkovou plošinu ve výšce 18 metrů, na kterou vede 73 schodů. Podle různých zdrojů se nabízí kruhový výhled na okolní Slavkovský les, Český les, Tepelskou vrchovinu, Přimdu, Dyleň, Mariánské Lázně a především na město Planá. Tak nějak mohu potvrdit jen to poslední - na město je vidět krásně, s tím ostatním je to slabší.

Takže net a knihy (Jan Nouza: Rozhledny Čech, Moravy a Slezska / Nakladatelství 555 Liberec 1999):

Původně Šibeniční vrch proto, že zde vládlo hrdelní právo a na tomto místě údajně stávala šibenice. Původní dřevěná byla i s oběšencem roku 1615 ukradena, šlikovská vrchnost pak nechala vybudovat kamennou ze tří pilířů, navrchu spojených trámy. Stavba zanikla po zrušení hrdelního soudu v roce 1765.

Bohušův podle jedné ze starých pověstí - ve středověku tu měl stát hrádek rytíře Bohuše, jednoho ze 14 českých lechů, kteří roku 845 přijal v Řezně křest. Zbloudil na lovu a v hustém hvozdu objevil místo, kam se po návratu do Plzně vydal s osadníky zbudovat nové sídlo. Od té doby vrch nesl jeho jméno (Bahuschaberg). Pevnost zanikla po vybudování nového plánského hradu, ale do 19. století tu údajně byly viditelné rozvaliny.

Od přelomu 19. a 20. století zde stál dřevěný vyhlídkový gloriet, oblíbené výletní místo. Ten ale pomalu dosloužil a tak v roce 1908 Městský okrašlovací spolek začal uvažovat o stavbě bytelnější věže.

Původní plány počítaly s kamennou věží vysokou kolem 27 metrů, která měla nést honosný název Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa. Ten totiž v roce, kdy Městský ozeleňovací a okrašlovací spolek (Anpflanzugs und Verschönerungsvererein) rozhlednu plánoval, slavil šedesáté výročí své vlády. Stavbu nejvíce prosazoval předseda spolku stavitel Thomas Turner (měla to být právě jeho firma, která by rozhlednu stavěla). Základní kámen k rozhledně byl položen v den císařského výročí 2. 12. 1908. Jenže v průběhu stavby se nedostávalo peněz, bylo třeba se uskrovnit a tak nakonec vznikla jen šestnáctimetrová cihlová věž, k níž byl přistavěn domek pro strážného a prodej občerstvení. Po něm zbyl jen dodnes znatelný obrys na zdivu věže. Závěrečné vyúčtování (1910) se zastavilo na částce 10 313,23 korun. Slavnostního otevření se rozhledna dočkala v létě 1909. V roce 1911 členové spolku osázeli cestu z městského parku k rozhledně třešňovými stromy. U věže stával také výletní hostinec, který zanikl v poválečných letech.

V 60. letech 20. století začala věž sloužit jako nosič antén pro televizní vysílání. Přístup pro turisty byl omezen a posléze zcela zakázán (až do konce 90. let). V tomto období rovněž zmizely antény a byl zbourán sousední domek. Věž se nacházela ve velmi špatném stavu. Po celkové opravě, která si z rozpočtu města vyžádala 350 tis. Kč, byla 28. října 1999 opět otevřena pro veřejnost.

Další rekonstrukci za cca 700 tis. Kč prodělala rozhledna na začátku roku 2014, kdy město nechalo opravit schodiště, vyspraven a zajištěn byl také vyhlídkový ochoz, uvnitř byly provedeny malířské a zednické práce a opraveno bylo vypadlé zdivo na západní straně rozhledny. Nově byla v ochozu instalována okna, aby nezůstávala horní část rozhledny otevřena a do objektu nezatékalo. Došlo k osazení panoramatických map umístěných mezi okenními prostory. Rekonstrukce byla spolufinancována (cca 600 tis. Kč) z Programu příhraniční spolupráce, Cíl 3 ČR - Svobodný stát Bavorsko 2007-2013, Dispoziční fond euroregionů.

BLOG COMMENTS POWERED BY DISQUS

ee Snapseed

videa_z_výběžku

vandej

k_fix_cz

pojdte se kouknout)