vnitrozemí
Typography

affiliate-audioteka-1245x315-1465999530.jpg 

Nejen slovutná města a rozlehlá náměstí zdobí sloupy, obecně mylně nazývané morové. Mnoho takových památek je rozeseto i po vesnicích a vesničkách, jako je např. Třebušín na Litoměřicku, kde stojí mezi lípami jednoduchý pískovcový sloup na návsi blízko bývalého zámku.

Jak uvádí kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji na stranách 574 až 576, původně nesl sloup na vrcholu sochu Panny Marie Immaculaty, což ostatní prameny nezmiňují. 

Sloup z roku 1726 má na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení (chybí jakékoli sochy či reliéfy) s bohatě členěným podstavcem křížového půdorysu a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.

(Ivan Grisa, dle E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 4., Academia 1982, 1.12. 2010)

Výše zmíněná "bible" sloupů je poněkud sdílnější. Odvolává se na nevydaný soupis památek litoměřického okresu od Vinzenze Luksche (1845-1920), který uváděl, že sloup byl roku 1726 zřízen na památku hladu. Informace nejspíš pocházela z nápisu, v autorově době se na podstavci nacházejícího.

V soupise soch třebušínské farmosti z 10. prosince 1835 je uvedeno, že asi před 15 lety strhl silný vítr sochu Neposkvrněného Početí Panny Marie. Další soupis z osmdesátých let 19. století doplňuje, že chybějící socha byla nahrazena dřevěným křížem, který byl neznámo kdy nahrazen kamenným.

Doložené opravy začínají rokem 1995, kdy sloup restaurovali akademičtí sochaři Michael Bílek a Bohumil Zemánek, z jejichž zprávy kniha hojně cituje. Kříž musel být nahrazen replikou (dochovaly se jen fragmenty) a hlavně je konstatováno, že z podstavce zmizely desky, po nichž zbylo jen viditelné místo, kde byly vloženy. Taktéž jsou popsány rezidua předchozích nedokumentovaných oprav.

Cedulka u sloupu uvádí, že zatím poslední oprava byla provedena v roce 2014, podrobnosti se mi najít nepodařilo.

BLOG COMMENTS POWERED BY DISQUS

videa_z_výběžku

vandej

k_fix_cz

pojdte se kouknout)