vnitrozemí
Typography

Některé památky jako kdyby snad ani památkami nebyly. V Údlicích na Chomutovsku stojí blízko centra obce nenápadná zámecká stavba.

Takových míst je po republice víc než dost. Obec, o které jste nejspíš v životě neslyšeli a přitom mající dlouhou a ne bezvýznamnou historii. Obec, která je stranou hlavních cest a mimo zájem. Obec, v níž je toho přitom k vidění dost a dost, byť vlastně skryto očím těch, kdo nevědí...

Kousek od Náměstí (ano, podle mapy bez jména s velkým "N") za zdejším v jádru románským kostelem Povýšení sv. Kříže je poměrně rozsáhlý areál, jehož součást kromě hospodářských budov tvoří čp. 1, barokní zámek z počátku 18. století. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR a je nepřístupný.

Něco málo z historie i současnosti i o stavbě samé (z knih a internetu):

Otakar Votoček, Jaroslav Macek: Průvodce po hradech a zámcích na Ústecku, Severočeské krajské nakladatelství 1962

Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech T/Ž - svazek čtvrtý, Academia Praha 1982

Rudolf Anděl, Jan Kabíček: Hrady a zámky severočeského kraje, Severočeské krajské nakladatelství 1962

První zmínka o Údlicích pochází z r. 1295, kdy náležela pánům ze Šumburku. Předchůdcem zámku byla středověká tvrz písemně zmíněná poprvé v roce 1358 v majetku Jana Parsifala z Haugvic. Jeho potomci Pertolt, Bušek a Jan ji prodali Hanuši z Valdenberka, který zemřel roku 1387. Od jeho vnuka Anarda tvrz roku 1446 koupili bratři Mikuláš a Jan z Lobkovic a připojili ji k hasištejnskému panství. Nevyužívaná tvrz potom zpustla.

V roce 1499 získal Údlice Mikuláš Hasištejnský z Lobkovic. Jeden z jeho synů, Jindřich Mikuláš, tvrz po roce 1562 obnovil a později ji prodal svému strýcovi Bohuslavu Felixovi Hasištejnskému z Lobkovic, který ji nakrátko připojil k Chomutovu. Po jeho smrti Údlice patřily Jiřímu Popelovi z Lobkovic, který je roku 1588 připojil k červenohrádeckému panství.

Potom, co mu byl majetek roku 1594 zabaven, jej v roce 1606 od královské komory koupil purkrabí královéhradeckého kraje Adam Hrzán z Harasova. Jeho potomek Arnošt Karel Hrzán z Harasova nechal starou tvrz přestavět na barokní zámek.

Podle Augusta Sedláčka se tak stalo v letech 1692–1695, ale podle jiných zdrojů Arnošt Karel Hrzán již roku 1689 prodal Údlice svému mladšímu bratru Zikmundu Valentinu Hrzánovi z Harasova. Ten po Arnoštovi zdědil roku 1697 Červený hrádek a údlický statek k němu již natrvalo připojil. Zámek dlouho sloužil jako ubytovací zařízení pro úředníky místního velkostatku.

U zámku je dvůr a malý park. Vchod do zámku je od kostela Povýšení svatého Kříže.

Od roku 1946 zámek využívalo místní zemědělské učiliště a poté se stal střediskem odborného výcviku chomutovské Střední školy technické, gastronomické a automobilní. Sloužil jako pracoviště praktického vyučování oboru Hotelnictví a turismus, prostory využívají v rámci odborného výcviku i obory vzdělání Cukrář, Zemědělec-farmář a Zemědělské práce. Web školy uvádí, že pracoviště je vybaveno plným technologickým zařízením – kuchyní. Nicméně asi jde v tuto chvíli už také jen o minulost - na areál je krajským úřadem vypsána dražba.

Jednopatrová zámecká budova s pavilónovými nástavbami v ose obou dlouhých průčelí má obdélný půdorys a je zcela podsklepená. Kryje ji valbová střecha. Velké střední vikýře doplňují na straně budovy směrem do parku dva malé boční vikýře, na straně do ulice čtyři. Fasádu horizontálně člení mezipatrová a hlavní profilovaná římsa a okna jsou lemována jednoduchými lizénovými rámy. Nad někdejším portálkem baroková kartuše s motivem divého muže (nemohu potvrdit, z ulice přes stromy v parku není vidět). Uvnitř se v přízemí nachází valeně zaklenutý sál s lunetami a dříve zde také byla kaple. Místnosti v patře jsou plochostropé.

 

BLOG COMMENTS POWERED BY DISQUS

videa_z_výběžku

vandej

k_fix_cz

pojdte se kouknout)