V sobotu mělo léto svůj první tréninkový den na sezónu, a tak byla škoda sedět jen tak doma. Čekal jsem, že to tak bude mít i spousta jiných, ale chyba lávky. Alespoň to platilo pro turistické cesty kolem Mikulášovic. Cestou jsem potkal jen pár seniorek se stejně rychlými psíky a rodinky s dětmi šlo na prstech jedné ruky spočítat. Taky dobře.

Když pojedete od nás, z opičích hor, do Drážďan přes Pirnu a trochu se cestou zamotáte, máte šanci, že kromě fotky z radaru, kterou vám tu pořídí, ne zcela bezplatně, a přidají i informaci o okamžité rychlosti (doufám, že se budu na fotce usmívat!) narazíte v malebném údolíčku, v místě, kde byste čekali spíš, že za další zatáčkou příjde konec světa, na stavbu, kterou byste tu asi nečekali, na zámek Weesenstein.

Každý má možná nějaké místo, o kterém si myslí, že ho dobře zná, ale... Často o něm mluví, má o něm jasno, ale nikdy, nikdy se tam nezajde podívat. Nikdy tam nezahne, když jde okolo, protože … tam to přece zná, tak co tam, že. Takže zbude jen stará zasutá vzpomínka ze „kdysi“, kdy tam opravdu byl … a plyne čas.

Další články...

nabídka_pracovní

vybezek obecny

videa_z_výběžku

vandej

k_fix_cz

pojdte se kouknout)