pohraničí
Typography

Říká se o ní, že je ze všech nejkrásnější, a že je šlechtičnou mezi rozhlednami. Na vrchu Hvězda stojí rozhledna, známá pod jménem Štěpánka.

Počítá se mezi rozhledny Jizerských hor, leč geograficky prý vrchol Hvězda na Příchovickém hřebeni patří už do Krkonoš. Nicméně je to úplně jedno, protože výhled je odtud opravdu parádní.

Možností jak se k ní dostat je spousta, přímo k rozhledně vede odbočka zelené turistické značky z Příchovic. Vypisovat všechny cesty je zbytečné, nahlédněte do mapy a vyberte si, kudy půjdete (od vlaku, od autobusu, od zaparkovaného auta...).

Pod rozhlednou je boudička, kde se jednak platí vstup, druhak si tu můžete vybrat z nepřeberného množství upomínkových předmětů (řada jich byla rozložená i na protilehlých stolech). Toalety a možnost chvíi posedět na dřevu či kamenech. A na druhé straně plošina s ohništěm a obnoveným maltézským křížem. A pod kopcem turistické chaty s možností občerstvení.

Co napsat, co citovat, když pánové Řeháček, Pikous a Kurtin věnovali této krásce celou knihu? Aspoň stručný výcuc z literatury a internetu:

Marek Řeháček, Jan Pikous, Petr Kurtin: Putování za Štěpánkou / nakladatelství Petr Polda s.r.o. 2014

Marek Řeháček, Jan Pikous, Petr Kurtin: Příběhy jizerskohorských rozhleden / Petr Akrman - epicentrum a Jan Pikous 2011

Jan Nouza: Rozhledny Čech, Moravy a Slezska / nakladatelství 555 Liberec 1999

brožura k Výročí 120 let otevření rozhledny Štěpánka 1892-2012

Štěpánka (německy Stephanshöhe či Stephansruh) je novogotická rozhledna na vrchu Hvězda (959 m.n.m.) v západních Krkonoších. Nachází se v katastrálním území Příchovice u Kořenova v okrese Jablonec nad Nisou. Pojmenování připomíná arcivévodu Štěpána Viktora Rakouského, který tu pobýval při dohledu na stavbu Krkonošské silnice, která měla pomoci chudému podhůří po kritické neúrodě podporou zdejšího průmyslu.

Stavba rozhledny byla zahájena 27. července 1847, v době, kdy byla zahájena výstavba silnice z Liberce do Krkonoš (dnes silnice I/14). Na stavbu dohlížel jmenovaný arcivévoda Štěpán, zemský místodržící. Při jedné ze svých inspekčních cest vystoupil 18. června 1847 na zdejší vrchol (tehdy zvaný Pocherstein nebo Buschsteiner Berg) a obdivoval nádherný výhled. Jeho průvodce, majitel panství kníže Camill Rohan na arcivévodovu počest nechal vrch přejmenovat na Štěpánovu výšinu a rozhodl se tu zbudovat kamennou vyhlídkovou věž (v té době jich v Čechách ještě moc neexistovalo).

O rok později byl však arcivévoda povolán zpět do Uher a kníže Rohan ztratil zájem pokračovat v mecenášství. Za první rok tak byla vystavěna pouze kamenná základnová část ze žulových kvádrů do výše necelých 6 metrů. Chybělo málo kdokončení vrchního ochozu, stavební materiál byl dokonce již na místě. Mezi lidmi se ovšem začaly šířit nejrůznější pověsti o důvodech tohoto rozhodnutí a vznikla legenda věštbě staré cikánky, že dokončení rozhledny přinese knížeti smrt. Po dlouhých 40 let věž zůstávala nedokončena - po její dostavbě kníže 13. prosince 1892 skutečně zemřel – ovšem v úctyhodném věku 92 let.

Již roku 1887 nechal do existující věže starosta Kořenova Wenzel Rössler umístit dřevěné schodiště, které v květnu 1888 zničili místní vandalové (v troskách jeden ze 4 podnapilých mladíků podle kronik zahynul). Poté byla věž opět nepřístupná. Kníže nakonec svolil k odprodeji nedokončené a časem silně poškozené vyhlídky včetně pozemku za 400 zlatých obci Příchovice. Obec 13. července 1890 uzavřela smlouvu s kořenovskou sekcí horského spolku DGVJI (Der Deutsche Gebirgsverein für das Jeschken- und Isergebirge - Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory), která se zavázala stavbu dokončit (do roku 1893). Kořenovští poté vytvořili stavební fond a získávali prostředky i od soukromníků. Obec Příchovice dala spolku do užívání i v okolí rozhledny rozptýlený původní stavební materiál.

Podle plánů profesora Liberecké stavební průmyslovky Brausenwettera byla pod vedením stavebního mistra Hájka z Rokytnice k dolní kamenné části dostavěna štíhlá osmiboká věž z kombinace cihel a pískovce do celkové výše 24 metrů se zastřešenou dřevěnou vyhlídkovou nástavbou. Slavnostního otevření 14. srpna 1892 se účastnilo na 8 tisíc lidí ze širokého okolí. Výnos ze slavností pokryl stavební náklady a ještě zbylo.

Za 2. světové války byla rozhledna uzavřena, německá armáda tu zřídila leteckou hlásku. Československé letectvo po válce stavbu převzalo a využívalo až do roku 1956. Po jejím odchodu nechala příchovická Osvětová beseda za pomoci místních obyvatel rozhlednu opravit a zpřístupnit návštěvníkům od roku 1958. Další rozsahem drobnější rekonstrukce proběhly v roce 1968 díky okrsku Jizerka HS a začátkem 90. let pod vedením pana Zd. Fišery z Příchovic. Od roku 1963 je rozhledna zapsána do seznamu kulturních památek. V roce 2009 byla vyměněna měděná střešní krytina.

Informační cedule pod rozhlednou podrobně popisuje opravu rozhledny, která proběhla v letech 2012-2014. Obec Kořenov zahájila roku 2012 za dozoru Ústavu památkové péče rozsáhlou rekonstrukci. Důvodem byla zejména poškozená střecha, díky které do rozhledny léta zatékalo a došlo k poničení dřevěných prvků v její horní části i samotného zdiva. Hrozilo, že by se ztrouchnivělé dřevěné konstrukce propadly a celá vrchní část rozhledny zřítila. Postupně tak došlo k vyspárování zdiva rozhledny, výměně luxferových oken za vitrážové, byla opravena střecha, nově nabílen interiér a vyměněna dřevěná nosná konstrukce vyhlídkového ochozu. Dále došlo po dohodě se Správou KRNAP k prokácení stromů kolem rozhledny ke zlepšení výhledu a opravena přístupová cesta. Po rekonstrukci se Štěpánka opětovně otevřela turistům 25. října 2014. V roce 2015 ještě získala nové dřevěné schodiště (ke vstupu do věže vedou tři kamenné venkovní schody, uvnitř stavby je dřevěné spirálové schodiště s celkem 78 stupni o výšce schodu18,5cm, z toho na dolní vyhlídkový ochoz vede 33 schodů a po následujících 45 schodech můžeme vystoupat na vyhlídkovou plošinu) a dveře. Prostředky potřebné na uvedenou rekonstrukci (přes 1,5 mil. Kč) pokryla z velké části ze svého rozpočtu obec Kořenov, zhruba 300 tis. Kč (dle stavu ke konci roku 2016) se podařilo shromáždit formou sponzorských příspěvků a darů. Další finanční prostředky poskytnul Krajský úřad Libereckého kraje.

Z plošiny jsou vidět západní Krkonoše, Jizerské hory, Ještědský hřbet, údolí Desné a Kamenice, roztroušená zástavba horských chalup až k přehradě Souš a hora Jizera v pozadí, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory (Luž, Hvozd a Klíč). Dokonce má být vidět až do Labských pískovců a na Krušné hory. Orientační tabule jsou umístěny pouze na ochozu kamenné části, nahoře na vyhlídce už nikoli. V roce 2007 byly na rozhledně umístěny on-line kamery.

Kamenný Maltézský kříž

Přímo pod rozhlednou Štěpánku se podařilo v roce 2011 kompletně zrekonstruovat veliký kamenný maltézský kříž, který je architektonickým unikátem. Pravděpodobně je to největší kamenný maltézský kříž v ČR. Podle některých tvrzení kříž symbolizuje pietní místo, které tu vybudovali němečtí obyvatelé v roce 1944 na uctění památky padlých německých vojáků v cizině. Na kamenech byla vyznačena jména obcí a k nim se kladly přilby a květiny. Po roce 1945 byl kříž spolu s odsunem Němců zničen.

Existují však doklady, že kříž stál na svém místě dávno před uváděným rokem (foto ze 30. let 20. století), a že byl dokonce poničen ještě před 2. světovou válkou. Šlo o památník padlým Velké války (kolem stojící kameny nesou jména zdejších obcí, odkud vojáci pocházeli), poničený před válkou českým obyvatelstvem na jazykové hranici a obnovený po záboru pohraničí nacisty.

 

BLOG COMMENTS POWERED BY DISQUS

ee Snapseed

videa_z_výběžku

vandej

k_fix_cz

pojdte se kouknout)