weby pro nejsevernější čechy

The Tap Tap – ti postižení muzikou

Že neznáte kapelu The Tap Tap? Doporučuji poznat! Skvělou příležitostí je album Moje volba. Hned na začátku je třeba říct, že se jedná o kapelu tělesně postižených studentů a absolventů škol Jedličkova ústavu v Praze. Za šestnáct let své existence nás reprezentovali i v Madridu, Londýně nebo Moskvě. A teď vám povím pár slov o již zmíněném albu. První, co zaujme, je to, jak se zvenku tváří album poněkud drsně a pak když si to pustíte, zjistíte, že hudba uvnitř je vlastně úplně odlišná. Po otevření knížečky s textovou přílohou navíc vykoukne naprosto výstižné heslo ,,Jsme postižení muzikou“ V playlistu potom najdeme hlavně převzaté věci jako chytlavou Po schodoch nebo Black or white s českým textem. Tři skladby má na svědomí Xindl X a v několika i zpívá. Zpěvovou část zastává zejména Jiří Holzmann, jehož zajímavý hlas si podle mě nelze neoblíbit. Po poslechu několika písní lze pocítit žánrovou pestrost. Každá písnička je hlasy a nástrojovým obsazením stejná, ale zároveň úplně jiná. Tohle album nemá jednotný žánr.
A jestli žánrová pestrost, tak pořádná. Hned čtvrtou skladbou je Smetanova Vltava z cyklu Má vlast. Nejznámější melodie známá tím, že je to část melodie písničky Kočka leze dírou, ale v moll, je zde slyšet tiše v pozadí, škoda. Obecně nejsem úplně proti předělávání klasické hudby na tu ,,naší“, novodobou. V případě verze od The Tap Tap je pro mě toto téma velkou otázkou, poněvadž Vltavu od Bedřicha Smetany tak, jak ji napsal on, vnímám jako dokonalý originál.
Dalším skokem o pár století zpět je i Prodaná nevěsta. Tu si ale s radostí poslechnu od The Tap Tap znova, neboť jsem absolvovala poslech části (dlouhé!) opery podle originálu v hodině hudební výchově a nic moc vzrůšo teda. Tohle se jim povedlo.
Paradoxem je, že přezpívali také Známku punku. Skutečnost, že tuto písničku zpívá nějaká kapela jako že vážně a pak ji paralelně zpívají The tap tap, kteří jí dávají úplně jiný, až humorný rozměr, jsem si zamilovala. Zkuste ji sami.
Perlou v tomto albu je podle mého názoru poslední skladba (tak se to ale stejně dělá, že se ta nejlepší dává na konec, no ne?) Řiditel autobusu. Textař Xindl X zachytil reálný příběh člena kapely, kterého nechtějí někteří řidiči v Praze pustit do autobusu s jeho nezbytnou kompenzační pomůckou, malým kolem. Objektivně je tato tématika protivného řidiče autobusu, který nechce pustit do autobusu třeba člověka s kolem a není mu to schopen racionálně vysvětlit, celkem častá. Není potom divu, že se samotný klip k téhle povedené písničce může chlubit dvěma a čtvrt milionu zhlédnutí. Líbí se mi také to, jakým způsobem dokázala kapela The Tap Tap z poměrně závažné věci vytvořit tak humornou hudbu.
Sice mám do řidičáku ještě chvíli čas, ale stejně už se nemůžu dočkat, až si budu při jízdě autem nahlas pouštět svoje oblíbená alba. Myslím, že The Tap Tap a jejich volbu si s hrdostí pustím také.