weby pro nejsevernější čechy

Filipovská nebo Svatojakubská?

Dvě vesnické poutě vzdálené od sebe pár metrů a dva měsíce. Proč jedna upadá v zapomnění a druhé (německé) přerůstá sláva daleko za hranice? Filipovská pouť byla v době mého dětství (tj. cirka před třiceti lety) jednou z hlavních událostí konce školního roku. Lidé se valili tam a zase zpátky, autobusy jezdily kyvadlově, železniční spojení z Rumburku do Jiříkova bylo vždy posíleno – a i tak jsme vždycky stáli namačkaní v uličce. Cestou k hřišti, kde se rozprostíralo nepřeberné množství kolotočů (samozřejmostí byl i cirkus a kejklíři), jsme míjeli desítky stánků s oblečením, látkami, koženým zbožím, domácími potřebami, hračkami, knihami, keramikou, obrazy a dalšími pouťovými cetkami. Pečené maso vonělo na každém kroku, příchutě zmrzlin jste mohli měnit po pár metrech, cukrové vaty, perníkových srdcí a všelijakých bonbonů jsme si vybírali z nesmírného množství druhů.

Dnes na hřišti najdete kolotoče rodiny Novotných, dvoje občerstvení, stánků tolik – kolik se dá na prstech jedné ruky spočítat. Dětí se tu nachází asi tolik, kolik máte prstů na druhé ruce.

My – dva dospělí a jedno dítě – jsme se rozhodli utratit na pouti 600 korun. Tato suma byla po padesáti minutách vyčerpána. Úhrnem nás tedy každá minuta na pouti stála 12 korun… (Co jsme za ně pořídili – 3 x jízda na dětském kolotoči, 2 x jízda na mašince, 2 x jízda řetízkáči, 1 x jízda autodromu, 2 x labutě, 1 x skluzavka, 4 x limonáda, 4 x střelnice, 1 x balonek, vstupné pro dva dospělé a parkovné pro automobil.)

Pořadatelé by se měli zamyslet nad tím, jestli má smysl vybírat vstupné a jestli by nebylo vhodné koordinovat cenu pouťových atrakcí. Ve výběžku totiž velmi málo lidí obětuje šest set korun za padesát minut zábavy pro jedno dítě. Ostatně je to vidět na každoročně se snižující účasti návštěvníků. Organizátoři by spíše měli poskytnout prostor regionálním řemeslům, výrobkům i umělcům tak, aby se dětem postarali nejen o zábavu, ale aby jim poskytli informace interaktivní formou. Filipovská pouť už slávy Svatojakubské poutě v sousedním Německu asi nikdy nedosáhne, ale mohla by být komorní tradiční českou poutí. Chce to změnit koncept a mít schopného koordinátora!