weby pro nejsevernější čechy

Senát není tak nevýznamný, jak se může zdát, říká Jaroslav Sykáček

Není pravdou, že by Senát neměl právo vytvářet či schvalovat zákony. Senát jako celek má možnost zákonodárné iniciativy, podobně jako třeba zastupitelstva našich krajů, ačkoliv ji příliš nevyužívají. A přesto bychom o těchto faktických „krajských vládách“ také neřekli, že jsou zbytečné. V každém případě platí, že od zákonodárné aktivity je tu vláda, a to bez ohledu na to, zda je levicová nebo pravicová. Vláda má většinu v Poslanecké sněmovně a je její odpovědností, jakým způsobem bude zákony prosazovat.
Vliv Senátu na chod naší země, jak o něm hovoříte, nemusí být – pravda – na první pohled zřejmý. Je třeba si ale uvědomit, že Senát hraje v naší ústavě roli jakési pojistky proti případné zvůli Poslanecké sněmovny. Proto například v případě ústavních zákonů, které jsou vždy důležité, nemohou poslanci naše případné veto přehlasovat. Podobně hrál Senát důležitou roli ve chvíli, kdy byla v loňském roce rozpuštěna Poslanecká sněmovna. Senát tehdy vlastně převzal její roli a přijímal zákony.
Rozhodně nesouhlasím s tím, že by práce senátora byla zbytečná. Samozřejmě, že jsou chvíle, kdy v běžném procesu prohrajeme s Poslaneckou sněmovnou a člověka to pak mrzí, že nemohl udělat víc. Pamatuji si třeba hlasování o zákonu o církevních restitucích, který jsme v Senátu vetovali, avšak tehdy ještě pravicová většina v Poslanecké sněmovně nás přehlasovala. Zkusili jsme ještě s několika dalšími senátory podat ústavní stížnost, ale to bylo vše, co jsme mohli udělat. Na druhé straně věnuji velkou část své práce problematice našeho regionu na severu Čech. Nemám a nikdy jsem neměl problém se s lidmi bavit a snažím se při hlasování brát ohled na věci, které je reálně trápí. Nejsem z těch, kteří by byli zcela odtrženi od reality…
Máte dojem, že můžete z pozice senátora nějakým způsobem ovlivnit život a kvalitu života lidí v regionu, za který kandidujete? A pokud ano, tak jak a jakým způsobem?
Samozřejmě, že takové možnosti máme. Už samotná možnost, že v důležitých případech, které se týkají celé naší země právě např. při změnách ústavy, jsme nezbytnou součástí procesu rozhodování. A pokud uvážíme, že taková změna je pro občany špatná, tak ji zkrátka zamítneme. Vyslovujeme mimo jiné také souhlas se jmenováním Ústavních soudců, jejichž práce má také velký dopad na život v naší zemi. Dobrý nebo špatný Ústavní soud je mimo jiné devizou Senátu.
Z vlastní zkušenosti vím, že každý senátor se rozhoduje podle svého uvážení, protože se zodpovídá především lidem ve svém regionu. Občané v senátních volbách nevolí totiž jen stranu, ale především osobu svého senátora. Alespoň já to tak vnímám a chovám se podle toho.
Pravidelně také hovořím se starosty ve svém volebním obvodě. Získávám tak přehled o problémech v jednotlivých obcích. A jak už jsem řekl, mluvím i s lidmi. Řada z nich se na mne obrací s nejrůznějšími problémy, takže mám občas pocit, že zastávám i roli jakéhosi regionálního ochránce lidských práv. Poznal jsem už spoustu životních příběhů, někdy
smutných, jindy veselejších. Vždy se ale snažím pomoct. A i když to ne vždy je možné, snažil jsem se vždy alespoň poradit či otevřít jiné, správné dveře.
A ještě mne napadá jeden konkrétní příklad. Před několika měsíci mne oslovil ředitel tzv. lesní mateřské školy s tím, že tomuto druhu školek hrozí kvůli zákonu o dětských skupinách, který přijala Poslanecká sněmovna, zánik. Zajel jsem se tedy osobně do takové lesní školky podívat, seznámil jsem se na místě s danou problematikou a spolu s dalšími kolegy v Senátu pak vystoupil a navrhl potřebnou úpravu. Výsledkem je, že lesní mateřské školky pokračují dál. A myslím, že je to tak správně. Zkrátka, Senát není tak nevýznamný, jak se někomu může zdát.
Vy jste pracoval několik let jako starosta (i senátor). Máte pocit, že senát a parlament, respektive politici všeobecně včetně vlády, dokázali pochopit problémy vás starostů, problémy regionů, že měli zájem je konstruktivně řešit, být starostům partnery, naslouchat jim a dát na jejich rady či požadavky? Například, že vám byli oporou v době sociálních nepokojů na Šluknovsku, při řešení nezaměstnanosti, zvyšující se kriminality atd.
Jak správně zmiňujete, mám za sebou více jak deset let praxe coby starosta a téměř šest let praxe coby senátor. Když jsem na jaře 2011 inicioval dosti kritický dopis starostů ze Šluknovského výběžku tehdejšímu premiérovi Nečasovi, kloudné odpovědi od předsedy vlády jsme se nedočkali a naše pozvání dnes už bývalý předseda vlády dlouhou dobu nepřijímal. Přitom jsme upozorňovali na významný problém, se kterým se náš region dlouhodobě potýká. Psali jsme o vzrůstajícím napětí mezi lidmi a neustále se snižujícím počtu policistů v našem okrese. Tehdejší Nečasova vláda reagovala až po rumburské bitce, kdy jsme společně s poslancem Foldynou otevřeným dopisem požádali o pomoc ministra vnitra. To ale už bylo na jakékoliv řešení pozdě. Pohár trpělivosti lidí přetekl. Ostatně, nebylo se čemu divit…
Vnímám proto pozitivně, že dnešní vláda pod vedením sociální demokracie reagovala na dopis i pozvání starostů téměř okamžitě a její ministři opakovaně projevili zájem problematiku našeho regionu opravdu řešit. A i když je proces přijímání zákonů poměrně zdlouhavý, věřím, že během několika málo měsíců budou přijaty další zákony, které našim obcím v jejich fungování pomohou a tzv. Šluknovské desatero, které jsem před třemi roky prezentoval v médiích, bude postupně naplněno.
A vlastně ani v tomto případě nestojí Senát stranou. Například již před několika měsíci jsme schválili novelu zákona o hmotné nouzi, jejíž smyslem je zamezit zneužívání sociálních dávek na bydlení, nebo zákon o odpadech, který má kromě jiného zpřísnit postihy za výkup kradeného kovu a podobně.