Po deseti absolvovaných trasách roku 2014 pokračuje projekt Bez auta do Českosaského Švýcarska i v roce 2015 a ve středu 11. března 2015 se uskutečnila letošní první odborná exkurze, pořádaná o.p.s. České Švýcarsko.
Na výchozí místo, nádraží Mlýny, dorazily skupiny ze dvou stran. Jedna ze směru Krásná Lípa pod vedením tradičního průvodce Jiřího Raka, druhá od Děčína v čele s Danou Štefáčkovou. Věrnost projektu se účastníkům vyplatila hned na začátku – batůžek, vyplněný propagačními předměty (šátek, láhev na vodu, bezpečnostní blikačka, pláštěnka a výstup z loňského průběhu – skládačka „Tipy na 10 výletů“), se hodí vždycky.
Početná skupina se po úvodním přivítání vydala po aktuální trase – po zelené turistické značce směrem na Javor (statečnější skupina vystoupila až na neznačený vrchol), přes Křížový buk na Chřibský vrch a odtud do Chřibské.
Ke své velké potěše jsem zjistil, že tabule, které jsem začátkem loňského roku na trase potkával sice nové, ale holé, se dočkaly svých textů a obrázků. Konečně jsem zjistil, co za skaliska je to vidět ze silnice pod Křížovým bukem do Chřibské a zapsal si místo do seznamu těch, kam je třeba se vrátit, až bude počasí vhodné k rozhlížení. Nevěřil jsem, že po dvou takřka letních dnech se dočkáme toho, že otestuji nové boty pochůzkou po kolena ve sněhu. A největší překvapení pro mne bylo Chřibské lesní divadlo. Sice jsem o něm slyšel, ale na vlastní oči jsem ho dosud neviděl. Hodně smutné, jak zastarávají informace na internetu: „Divadlo bylo zřízeno v roce 1931 v bývalém pískovcovém lomu na úpatí Malého Himpelsbergu a hrála se v něm divadelní představení v podání zdejších a okolních ochotnických spolků. Od roku 1938 bylo opuštěné až do své obnovy v roce 1996.“ Fakt, že bylo obnoveno, připomínají už jen trouchnivějící lavičky…
Kdo se cestou nezakecal, stačil si dát v restauraci Stará radnice ve Chřibské i nějaké jídlo a pití, někteří se tu jen ohřáli před nástupem do autobusů. Jedna skupina zamířila zpět k Děčínu, druhá do Krásné Lípy a Rumburka. Tak ve středu 25. března 2015 opět na viděnou!
Za mapu s vyznačenou trasou patří díky Jaromíru Petružálkovi, jehož fotky jsou k vidění na webu KČT KL zde ->. A tady -> jsou k vidění fotky Mikuláše Peterky.
