Sloup Panny Marie ve Stráži pod Ralskem

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Na okraji parčíku, který se nachází v místech, kterému ve Stráži pod Ralskem říkají náměstí (5. května), stojí morový sloup s vrcholovou sochou Panny Marie.

Podle některých zdrojů pochází z roku 1682, kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji (strany 129 až 133) však za rok vzniku celého sloupu považuje mnohem pozdější letopočet 1732, který ovšem neodpovídá podrobným informacím v dalším textu. Byl postaven jako poděkování za ochránění města před morovou epidemií.

Náměstí 5. května ve Stráži pod Ralskem, sloup Panny Marie vpravo u stromořadí

Celkový pohled na sloup Panny Marie, obklopený postavami svatých, patronů města

Farní kronika města Mimoně zmiňuje v souvislosti se stavbou vlastního sloupu 1681 „podobně se stalo i ve Stráži se stavbou ke cti Matky Boží, jelikož mor tam již řádil ve 2 domech, avšak milostí Boží se potom utišil.“

Rozdíly v datování jsou zřejmě způsobeny tím, že podle dějin Stráže autora Wilhelma Feistnera z roku 1927 (čerpal z nedochovaných pramenů) zřídilo město roku 1682 ke cti Početí Panny Marie na náměstí „kapli“. Autorem sochy Panny Marie byl sochař Wenzel Hirschel (nejspíš ve skutečnosti Václav Jelínek) z Kosmonos. Socha byla tehdy obehnána železnou mříží.

Dle některých zdrojů ozdobily na sloupu přibyly roku 1721 sochy dvou andělů od K. Steyera.

Sochy andělů po stranách sloupu s Pannou Marií

Podle již zmíněné kroniky pak v roce 1726 byla mariánská socha vyměněna za novou sochu Neposkvrněného Početí Panny Marie, vylepšena čtyřmi sochami strážských patronů a obklopena kaštany.

Vrcholová socha Panny Marie

Na zábradlí kolem sloupu stojí sochy čtyř světců – sv. Prokopa (vzadu vpravo), sv. Jana Nepomuckého (vpředu vpravo – v době umístění sochy na balustrádu ještě nebyl světcem, byl pouze blahořečen), sv. Floriána (vpředu vlevo) a sv. Šebestiána (vzadu vlevo). Poslední dva světci jsou zároveň patrony proti moru a ohni. Panna Marie byla nově postavena na vysokém sloupu a socha dosavadní byla přemístěna na rozdvojení Hamerské a Svébořické ulice. Sokl této původní sochy údajně nesl nápis Err. ao. 1682.

Svatý Prokop

Detail poškozených částí sochy sv. Prokopa

Velmi poničená plastika ďábla, přemoženého sv. Prokopem

Svatý Jan Nepomucký

Detail sochy sv. Jana Nepomuckého

Svatý Florián

Svatý Šebestián

K opravě sloupu došlo v roce 1835 mimoňským sochařem Franzem Suskem, což zachytila pamětní kniha strážské farnosti. Výlohy zčásti hradil kupec Josef Walter, zčásti sbírka divadelních ochotníků. V témže roce se vyskytuje sousoší také v sopise soch strážské farnosti. Před dvoustým výročím postavení původní sochy byl sloup opravován znovu v roce 1881, práce provedl Ignaz Horn z Lindavy ve spolupráci s kameníkem Josefem Suskem z Lad v Podještědí a zámečnickým mistrem Antonem Prokopem.

Další dokladovaná oprava proběhla roku 1930. Farní pamětní kniha udává, že statue silně utrpěla vlivem povětrnosti, balustráda byla takřka kompletně rozpadlá, andělé hrozilo zřícením a světcům chyběly nejen atributy, ale mnohdy celé údy.

Poslední v knize doložená oprava proběhla 1959 restaurátory K. Čermákem a V. Turským. Při bližším pohledu je vidět, že sloup by potřeboval akutní zásah – takřka to vypadá, že některá konstatování, vedoucí k opravě v roce 1930, by se mohla beze změny opakovat – chybí kusy soch, povrch se místy drolí, na sloupu roste nejen mech a lišejník, ale dokonce náletové dřeviny…