weby pro nejsevernější čechy

Město nožů se může radovat

Po noci, která přijíždějícím nakladla do cesty stromy přes silnici, se to asi ani nedalo čekat, ale už před jedenáctou se před branou Mikovu začaly srocovat davy. Tady totiž v sobotu 12. května 2012 začínaly Nožířské slavnosti, zahajované slavnostním otevřením muzejní expozice. Zpočátku to vypadalo všelijak, když se za bránu závodu dostávali jen zástupci médií a VIP, ale takřka přesně podle časového rozvrhu byla veřejnost vpuštěna dovnitř, aby shlédla slavnostní přeřezávání pásky osobnostmi, které mají k produkci Mikovu velmi blízko (zástupci HZS Ústeckého kraje a armády), to vše za asistence žánrově vyzdobené starostky a s průvodním slovem ředitele závodu. Po VIP prohlídce expozice došlo na veřejnost, která okamžitě vytvořila obří frontu (dovnitř se totiž vejde pár lidiček). Jak poznamenal jeden nejmenovaný bývalý ředitel jednoho nejmenovaného muzea „v krizi“ – někde zakládají, někde naopak.

Z terásky u vstupu začala vyhrávat kapela, ale zájem přítomných se přesunul k „záhonku“, kde bylo možno pomocí minohledačky objevovat skryté poklady. Hlavně se tu ale uskutečnilo vystoupení skupiny šermířů, a to včetně ohlušující střelecké exhibice. U dalších vrat se začaly šikovat opět davy, tentokrát na prohlídku provozu (a také se tu vybíraly nože na slíbené ukázkové ostření).

My se mezi mnoha povědomými tvářemi přesouváme k východu, další akce volají – nicméně odpoledne se vracíme ke kostelu, od něhož směrem ke hřbitovu jsou rozmístěny stánky s nejrůznějším sortimentem od živých ryb přes Becherovku po keramiku (více na fotkách). Mezi tím probíhají nejrůznější dětské soutěže a radovánky, u stanů s občerstvením se zrovna hraje pohádka a my si dáváme úžasný kančí guláš, který jsme zkonzumovali tak rychle, že jsem musel vyfotit cizí porce. Jak je vidět na fotkách, chutnal i místním…

Co hlavně – počasí pořadatelům přálo, i sluníčka jsme se dočkali. Takže hádám, že za rok v Mikulášovicích na viděnou.