Mám ten pocit, že jediní, kdo tentokrát vyhráli, byli ti, kteří uposlechli pivní výzvy a zvolili AleFestivAle 2013. Čtvrtý ročník přehlídky svrchně kvašených piv se odehrál za takřka letního počasí v sobotu 26. října 2013 v areálu varnsdorfského pivovaru Kocour. Vyrazil jsem raději s předstihem, protože jsem chtěl bez problémů stihnout nejen začátek, ale hlavně také další vlakovou premiéru. To ale asi bylo jediné, co neklaplo podle očekávání, speciální vláček pivní motoráček se od Prahy s necelými dvěma stovkami dychtivců přikodrcal nakonec s málem dvouhodinovým zpožděním. Vše ostatní klapalo jak na drátku – různá krmě, vystavovatelé na svých místech, pípy v plném provozu, pohotový moderátor a natažené sklenice k nejrůznějším chutím, vůním a barvám. Asi fakt není nejlepší nápad na takovéhle akce jezdit autem. Jak třeba může chutnat dýňové pivo či nejlepší pivo planety? K tomu vyhrával ze začátku Ruksak.
Následně jsem si dal krátkou pauzu, bych dobil baterky a stažené foto stihl prsknout na FB jako pozvánku těm, kteří tu ještě nejsou. Vracím se zpět na kus setu B52, kapely z Chrudimi, která tu má nějaké fanoušky i přes značnou vzdálenost své domovské scény. Sotva končí, začíná přestavba pódia – já ještě jednou kroužím po vedlejší výstavní ploše, kde pijáků podstatně přibylo a už začalo ubývat zásob i pivovarů. No a pak přichází to hlavní – před mikrofon se vrhá Vilda Čok. Bez mučení se přiznám, že jeho tvorbu s kapelou Bypass příliš nesleduju, nicméně poslouchat se to dá. Chytám se až na pár návratů do minulosti, kde ovšem skladby poznávám spíš podle textů. Úpravy z nich dělají poněkud jiné kousky a třeba u Pražákům, těm je tu hej si říkám, že Pavlíček je asi jen jeden. Po přídavku se zcela propocený frontman přemisťuje k barpultu s „merčízou“, kde ochotně podepisuje a pózuje. No a na Krleš už nečekám a jedu do hajan.