weby pro nejsevernější čechy

Návod pro všechny politické grázly

Tento text je celkem hnusný. Ovšem asi tak stejně hnusný, jako jsou věci, kterými se zabývá. Jde o smrt na jazyku, o pozdní upřímnost a jak to jde dohromady s politikou.  Byli jste varováni. Tady můžete přestat číst. Kdo jde dál, tak přes mé varování, jo? Tak: od nedělního večera je to celkem jednoduché a jasné. Kradeš? Podvádíš? Používáš nezákonné prostředky na nezákonné jednání? A děláš to v politice? Dej se ke Kristovi, omluv se, kaj se a možná Ti to ve finále „nahoře“ projde. Ale pozor – musíš u toho strašně trpět. Sedm kruhů Dantova Pekla by mohlo vyprávět celá staletí. Ovšem, funguje to pořád stejně, do dnešních dnů. Musíš prostě mít, soudě podle pohledu na někdejšího premiéra, smrt před očima… Pak to s tebou může dopadnou jako se Stanislavem „Křišťálověčistým“ Grossem, o němž – jak jistě tušíte – je tu řeč… V neděli vlastně nepřekvapivě „na televízi“ sdělil divákům (a poté prostřednictvím dalších elektronických médií i zbytku světa) cosi, co všichni věděli už za jeho „premiérování“ či „ministrovnitrování“. A to totiž to, že je profesionální křivák, který se do většího maléru (například trestní stíhání) nedostal za své politické kariéry (a vlastně ani po ní ne) jenom dík velice propracovanému systému, v němž si politici, byznys a jednotlivci činní v trestním řízení „jdou tak na ruku“, že strejda Al Kapoun v někdejším Šikágu by puknul závistí… Pan Gross, který je s největší pravděpodobností stižen nějakou vysoce neblahou zdravotní poruchou, se dal na cestu pokání, přijal Krista a omluvil se všem, kteří mu před lety důvěřovali a nyní mají pocit, že je zklamal. Je to dobrý začátek pro pana Grosse. Nějaké možnosti, aby nešel rovnou do pekla, ale že se mu jenom připálí palce u nohou by tu možná byly. Ale to by – podle mého – musel ještě trošku „přitlačit“. Mohl by například nyní, když je na straně Dobra a je také ten Advokát, označit věci a činy pravými jmény, a přidat k těmto pravým jménům ještě skutečně pravá jména svých kompliců z dob „vysoké politiky“. Mohl by tím pomoct rozetnout mafiánskou hydru, která svazuje tuhle zemi, a z jejíchž spárů se ne a ne vybabrat. Veřejnost nemůže čekat, že všechny grázly, kteří si z politiky, míněné původně jako služba veřejnosti, udělali výnosné soukromé „trafiky“, potrefí nějaké neblahé zdravotní potíže, provázené následně pozdním poznáním, že na světě skutečně existuje cosi jako „morálka“ či „etika“, popřípadě „Dobro“ a „Zlo“. A že ty „kecy“, co vedli třeba profesor Patočka, nebo prezident Havel (a zástupy dalších) o konceptu „života v pravdě“, nejsou až tak úplně kecy, a že se jednomu mohou při případném děsivém setkání s vlastním svědomím ještě dobře hodit. Nicméně: přál bych panu Grossovi nápravu jeho nedobrého zdravotního stavu, zvlášť když teď začal nejspíš tušit, jak ten stav vznikl…