Mnohé hračky byly hitem a záhy jim došel dech, dnes po nich pes neštěkne nebo jsou zajímavostí v muzeu. Naproti tomu jsou také, které přetrvávají už celé generace.
Je řada „hraček“, jež kupují dospělí jakože dětem, ale vlastně pro své potěšení. Nejsem výjimkou (už druhou generaci), byť za „našich mladých let“ to absolutně nebylo jednoduché jako dnes, kdy se krabičky (mnohdy ve slevě) válejí v kdejakém marketu. Kdo si to dnes umí představit, kdo si vzpomene?
Mívali jsme doma hraček dost, ale k těm frekventovaným patřily scvakávací kostky. Různých rozměrů, jen několika málo barev, se skrovnými doplňky (okénka, šikminy). Byly sice křehké, ale držely bezvadně a stavět se dalo úplně všechno. Už nemám kde se optat, stavebnice dávno zůstala jen ve vzpomínkách, ale nejspíš šlo o východoněmecké Formo. Takže už snad je jasné, ke které hračce směřuji… Jo, originál LEGO se objevilo i u nás někdy na počátku 80. let 20. století. Sehnat se dalo hodně, hodně obtížně, každý kousek byl poklad. Pár krabiček jsme doma měli, dalo se pod pultem sehnat i mimo Tuzex. Ale spíš než na hraní na výstavku. Těžko dnes vysvětlovat, jak to bylo v době omezeného cestování, celních prohlášení a nespočtu zákazů. Třeba v Maďarsku bylo LEGO úplně normálně, ale nesmělo se přes hranice převážet. Když jsem z Budapešti pro bráchu pašoval dvě krabičky s kosmonauty, měl jsem hodně staženou prdel.
V Praze byla situace „jednodušší“. Pamatujete někdo Dům techniky mládeže s moderním rudým vstupem? Mám sice pocit, že se LEGO dalo sehnat i v Pragoimpu v pasáži Alfa, ale vzpomínky mám na nekonečné fronty právě v DTM. Strach v očích, jak mizely jednotlivé krabice z regálů v taškách těch přede mnou. Člověk si nemohl moc vybírat, prostě vzal, co bylo (a zásoboval jsem i sousedy). Nicméně to byly zlaté časy. Tehdy bylo LEGO a DUPLO. V rámci toho prvního rytíři, zbojníci, piráti, hasiči, policajti, kosmos, fotbal, vlaky. A hlavně BASIC. Něco, co v téhle podobě zmizelo (chabou alternativou je dnešní Classic či Creator). Krabice různých velikostí plné nejzákladnějších kostek k tvůrčímu tvoření. Pokud se dobře pamatuju, odlišeny barvou a věkovou skupinou. A tím se dostávám k tomu, oč mi jde. Tyhle sady totiž umožňovaly stavět, nikoli postavit. Libovolně, podle vlastní fantazie. Proto také když jsme po sametu měli možnost vyrazit ven, tak třeba z Vídně jsme viděli místo hory památek jeden jediný obchoďák a přivezli si velkou krabici BASICu.
Občas se mi podařilo ukořistit i katalog (ještě je mám schovaný). Co dnes komu říká Baby, Bionicle, Jack Stone? Action Wheelers, Adventures, Arctic, Alpha Team, Racers, Mind Storms, Studios, Life on Mars, Orient Expedition, Sports (NBA, NHL), Vikings, Rock Raiders, Slizer, Insectoids, ZNAP. Víte, že bývaly speciální sety pro ty, co ztráceli kostičky (klobouky, držáky, ploché kostky, průsvitné elementy, nápravy, kola, pneumatiky, kloubové prvky, antény, koně, a spousta dalšího) – my je sem tam koupili v jedné speciálce v Třebíči, o prázdninách. Po revoluci ještě nějakou dobu fungoval Tuzex, ale už bez bonů. V době, kdy jsem měl možnost své bláboly zveřejňovat (ach, kdo dnes zná noviny ComputerWorld), jsem syna uplácel tím, že když bude tichý, klidný a bude si hrát sám, já něco napíšu a za autorský honorář pak dojdeme do Tuzexu něco koupit.
Některé sady se časem přetavily do nové podoby – Dinosaurs pokračují v podobě Jurského parku, Belville a Scala dnes připomínají Friends nebo princezny Disney, Racers jako Speed. Většina aktuální produkce je ale jednoúčelově zaměřena na filmové franšízy. Harry Potter, již zmíněný Jurassic Park, Star Wars, DC či Avengers. A s tím souvisí to, kam se chci dostat. LEGO je pro mne prostě pořád zajímavé. Jen kvůli němu jsem si do telefonu nainstaloval appku Alberta, protože na Velikonoce a na Vánoce se sbírají bodíky právě na LEGO (i když ta nabídka je čím dál horší). A taky kupuju časopis s přílohou. Paměť už vynechává, takže jsem nedávno zjistil, že cosi vycházelo už dávno (mám v archivu pár čísel z roku 2000). Tehdy za 45 kaček, měsíčně a bylo u něj přibaleno pár univerzálních kostiček.
Nově vydávaný časopis, rozdělený do několika „větví“ podle výše zmíněných franšíz, jsem vzal na vědomí v roce 2019. Baťovských 99,90 a pytlík s figurkou a nějakým doplňkem (CITY – kluzák, vrtulník, auto, motorka, podvodní skutr, buldozer, sklápěč, válec, jeřáb, míchačka). Cena se ovšem dostala na 134,90 a periodicita postupně klesá. Ač jde dle mého zrovna v tomhle případě o sadu, kde by se dalo hýřit nápady, čím dál méně častěji, čím dál méně nápaditěji, a teď dokonce takto (zkuste najít rozdíl):
Kupuji i řadu Star Wars, byť s výhradami. Iritovaly mne pytílky zmenšené techniky – pár kostek, co se pak k ničemu nehodí, nejsou v měřítku. Jdu po figurkách. Jenže… Pokud se v CITY opakuje policista nebo stavební dělník, budiž. Ovšem mít několikrát Luka Skywalkera, Darth Maula nebo císaře Palpatina? Proč? Vždyť už jen původní filmy jsou plné tolika nejrůznějších postav… Takže se mi sbírka množí Stormtroopery v nejrůznějších modifikacích, sem tam nějakým pilotem a mnoha Mandaloriany, ale zásadní postavy absentují.
O moc lepší situace není ve světě Avengers. Tady navíc komplikovaná tím, že se začal střídat s vyčleněným světem Spidermana. Universum hýřící tolika postavami, klaďasy i záporáky. A mele se stále dokola Iron Man, kapitán Amerika, Thor, ba dokonce War Machine. A díky té druhé řadě milion Venomů a pavouků…
Úplná katastrofa je DC řada. Batman, Superman. Batman, Superman. A občas zas nějaké autíčko či tak něco – viz Star Wars, díky, nechci.
K ostatním řadám se vyjadřovat nebudu, ty mne nezajímají už vůbec. Jen jsem prostě chtěl říct, jak zběsile se dá blbým rozhodnutím zabít super koncept. Kupuji tím pádem jen sem tam nějaká čísla, která zaujmou. A nejsem v tomhle názoru sám.
Měl jsem možnost vidět za čárou výprodej některých starších čísel – figurky, co se tady neobjevily ani náhodou, někdy i třeba ve společném kombu. Takže zacházet s nabídkou takto v době, kdy se v různých výprodejích začínají některé sety cenou blížit k ceně časopisu, nemluvě o výše zmíněných akcích marketů, kdy lze pořídit za pár fufníků a nasbíraných bodů mnohdy i lepší sety, je prostě pohřeb.
Pro představu pár obrázků hromadících se figur + obálky časopisu v cizojazyčné verzi.
