weby pro nejsevernější čechy

Večerní doprovodný program závodu Tour de Zeleňák spláchl po slunečném odpoledni déšť

Nedílnou součásti obrovského cyklistického závodu Tour de Zeleňák, kterého se tento rok zúčastnilo na půl tisíce nadšenců, je doprovodný kulturní program. Ten probíhal od dvanácti hodin, vše klapalo náramně, avšak okolo půl sedmé byl přerušen nevybíravou bouřkou se silným deštěm.  Jako obvykle začínal program v poledne, to na pódium vystoupal František Veselý, aby sám hrál a zpíval známé písně pro všechny, kdo si pochutnávali na obědu a pivě. Byla to prostě ideální hudba k dobrému guláši, jenž se podával ve velkém.
Oblast hlavního pódia a stanu s lavicemi i stoly byla prostorná, na všechno jakoby bylo místo a klid, prostory pod Dymníkem prostě akci naprosto vyhovovaly. V jednu hodinu odpoledne nastoupil Arsenal Band. Příjemný jazz do teplého odpoledne, to byla lahůdka. K rozproudění krve zatancovalo aerobic seskupení SK Viktorie Jiříkov, tentokrát přijela jen jejich juniorka, i tak se ale holky parádně předvedly.
Po aerobicu nastal čas pro vokálně-instrumentální duo, v programu označené jako Beef @ Odd HipHop. Dva kluci mladého věku, jeden zpívá známé písně, druhý hraje na kytaru a kope do kopáku. Hrají převzaté písně české i anglické, například Cestu od Kluse a Kryštofů, která mimochodem zazněla dvě hodiny předtím od pana Veselého. V půlce jejich představení se dozvídáme, že je také můžeme znát pod jménem ATMO music a že mají novou píseň Polety. Jenže proč tohle neřekli už dříve? Proč nezpívají svoje vlastní písničky? A proč to proboha nenechali napsat do programu? Abych to uvedl na pravou míru, ATMO music mají teď mezi lidmi známou píseň Andělé, která má na YouTube přes 2,5 milionu shlédnutí. Kdyby se pod tímhle jménem nechali uvést, přišlo by mnoho mladých lidí, protože jejich hudba se líbí. Takhle museli prosit o zatleskání.
Půl hodiny před vyhlášením výsledků vystoupila pěvecká naděje, čtrnáctiletá Sabina Helikarová. Úspěšná účastnice mnoha pěveckých soutěží zazpívala čtyři písně a nechala tak vyznít svůj mladý, ale už vcelku vybroušený a honosný hlas. „Jakoby to z ní šlo samo,“ poznamenal trefně moderátor Roura.


V krátkém čase, který zbýval do vyhlášení výsledků, vystoupila ředitelka Schrödingerova institutu Gabriela Doušová, aby zhodnotila jeho dosavadní fungování. „Byly to úžasné dva roky, nyní máme už okolo šesti tisíc lidí uvnitř institutu,“ radovala se ředitelka organizace, která byla jedním z hlavních pořadatelů Tour de Zeleňák.
Pár minut dostal i kandidát do Senátu, starosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart. Moderátoři si pro něj připravili malou chuťovku, Linhart totiž musel nafukovat duši v kole. „Správný kandidát do Senátu by podle nás měl umět pumpovat,“ smáli se moderátoři. Evidentně překvapený Linhart se ale nenechal zahanbit a do úkolu se pustil s vervou, čímž si získal sympatie diváků.
V 15:40 nastala chvíle pravdy, tudíž vyhlašování výsledků všech kategorií. Na pódium bylo vždy pozváno pět nejlepších z kategorie, všichni obdrželi gratulace, tašku s cenami a vítěz na krk navíc navléknul oslavný chmelový věnec. Nechyběla ani společná fotka společně s nejrůznějšími vtípky od moderátorů.
Kategorií byla kupa, muži a ženy postupně jdoucích věkových skupin, kategorie historických kol nebo koloběžkářů, vyhodnoceny byly nejlepší týmy a oceněn nejstarší závodník. Vše šlo jako po másle, jen v jedné kategorie nastaly blíže nespecifikované zmatky, které se ale rychle a stručně vyřešily.
Jako každý rok proběhla po vyhlášení tombola podle startovních čísel, před desátou hodinou měla také nastat tombola divácká. Jestli tomu tak bylo, to už zůstalo naším reportérům utajeno, jelikož když se na pódiu objevil René Habich se svou hudební produkcí, spustila se v úvodu zmiňovaná letní bouřka s ostrým deštěm, který mimochodem způsobil zaplavení několika zahrad v okolí Rumburka.
Všichni přítomní se běželi schovat pod stan nebo do otevřených restaurací, voda natekla do aparatury a jedna z nafouknutých bran se zhroutila k zemi. Jelikož déšť způsobil na otevřeném prostranství škody, bylo kvůli nepřízni počasí rozhodnuto o přesunutí zbytku programu do bývalého baru Metro v Rumburku, dnes veden pod názvem Modrá Ústřice. Žádné další zprávy, jestli a jak další program probíhal, nemáme.