Zajímavý kousek, tenhle americký “konvoj”, který se právě posunuje přes polovinu republiky. V principu by to měla být banální věc, trochu náročná na logistiku, ale jinak brnkačka. Jak jsem se dočetl, několik podobných konvojů již republikou v minulosti projelo a neštěkl jediný protiamerický pes. A pojednou, v době, kdy se putinovské Rusko pustilo do otevřené (zatím “jen” informační) války s českou veřejností, je z průjezdu stovky bojových vozidel aféra. Možná, že je to dobře. Jak se ukazuje, lidičky ve velkých zástupech nadšeně vítají americká vojska, jako by právě probíhalo jakési “osvobození”. Něco na tom bude. Máme tak nějak pod kůží, že “hlavní” tíhu boje proti nacistickému Německu nesl v druhé světové válce Sovětský svaz a jeho Rudá armáda. Nějak snadno přitom zapomínáme, že na začátku II. světové války byl Sovětský svaz spojencem Hitlerova Německa, s nímž měl regulérní spojeneckou smlouvu. Tahle smlouva navíc obsahovala tajné (nyní naštěstí veřejné) dodatky, které například přesně vymezovaly, jakou část Polska si vezme Hitler a jakou Stalin. Je to trochu na zvracení, ale to je holt historie. Včetně toho, že Německo schválilo, aby Sověti přepadli Finsko a nejprve tam dostali na frak, aby to pak převálcovali hrubou silou. Až v červnu 1941, téměř dva roky po zahájení operací II. světové války, se Hitler rozhodl svého partnera podrazit a přepadl Sovětský svaz. Skoro do poslední chvíle tomu Stalin nechtěl uvěřit, tedy uvěřit faktu, že se na něj Hitler chystá… Poté teprve se Sovětský svaz pustil do boje s hitlerovským Německem, s nímž ovšem už ty zmíněné dva roky bojovala řada demokratických států. S tou hlavní tíhou to bylo ještě tak, že v prosinci 1941 do války oficiálně vstoupily Spojené státy, které přepadl Hitlerův spojenec, Japonsko. Zkrátím to, americká armáda se po prvotním šoku z debaklu v Pearl Harbor stal hlavním motorem jak té asijské větve vojny, tak i “západní” fronty. Jen díky nám nyní nepochopitelným úmluvám o tzv. “sférách vlivu” po válce, k nímž se zavázal (zřejmě vodkou sťatý) Churchill na rozhovorech se Stalinem v Jaltě, nebylo dovoleno 3. americké armádě pod velením generála Pattona osvobodit v květnu 1945 i Prahu, a tím vzít Sovětskému svazu “zásluhu” za její osvobození. Pattona tehdy politici zastavili v Plzni a Rusové si museli k “jejich” vítězství přidat jeden celý den, aby tu Prahu mohli osvobodit. Proto se všude, jen ne v Rusku, slaví Den osvobození 8. května – a ne 9. května, kdy Rudá armáda konečně doklopýtala do Prahy. Uf.
A myslím, že za tuhle historickou nespravedlnost nyní veřejnost opožděně opravuje po svém dějiny a vítá svým způsobem jednak “americké osvoboditele”, a také vojska, která mohou být – kdyby k tomu nedejbože mělo dojít – ochranou naší státnosti před východním nebezpečím. Proto ty nápisy, které jsou vidět na setkáních veřejnosti s americkými vojáky – “You are 70 years late” :) No a na druhou stranu je celkem dobře vidět myšlenkovou, mentální, argumentační i lidskou úroveň “odpůrců” průjezdu konvoje. Moje parta to tedy fakt není… A: Thank you, boys!
