Jsou dny, kdy člověk, který si otevře noviny, nejraději by si otevřel k tomu láhev vodky nebo možná rovnou benzínu. A jít se pak někam upálit a předtím nechat shořet nějaký úřad.Tak tedy ovírám si denní tisk a již na první straně se dovídám, že vás mohou odsoudit k několikatisícové pokutě, že jste jel tramvají načerno. Ne soudce, ale jen soudní úředník. Že chybí podpis, nesouhlasí datum? Že jste byl v jiném městě? Nezájem. Není odvolání. Pokuta. Polednová – Brožová by možná žádala provaz. Musel to ale být hodně špatný den, přeskočím pár zpráv o třicetistupňových mrazech a mé oči vytřeštěně zírají na zprávu, že podomní prodejci energie klidně zfalšují váš podpis a vy buete zas solit.
Pod tím hned je článek že třetina exekutorů čelí kárným žalobám.
Ne zločinci, aby se v českém královstvá báli. Ale lidi, kteří mají svá jména, občanky, kreditky, svá bydliště a práci. Ti ať se bojí! Nemusíte ani otevřít dveře. Kdosi opíše z nich vaše jméno, zfalšuje podpis – a není odvolání.
V takový den zasloužilo by se na internetu najít návod k výrobě Molotovova koktejlu.
Dvacet let se tváříme, že žijeme v demokracii a právním státě – a ono ne. A to čtu teprve stranu dvě!
Dvacet let nás podvodníci nás sdírají a bůh ví, že ještě stírat budou.
Co proti tomu jsou mrazy z východu?!
