weby pro nejsevernější čechy

Netradiční letní toulky Českým Švýcarskem a Lužickými horami počtvrté

Ve středu 29. července 2015 pokračovala obecně prospěšná společnost České Švýcarsko ve spolupráci s Klubem Českých turistů Krásná Lípa v netradičním toulání mezi Českým Švýcarskem a Lužickými horami.

Čtvrtá cesta byla naplánována především územím Národního parku (Jetřichovice – Rudolfův kámen – Louka Na Tokáni – Doubice – Chřibská) a snad atraktivita této trasy, snad relativně slušné počasí po dvou dnech nepříjemného pršení ovlivnilo fakt, že se na autobus sešly nejen známé tváře, ale i řada prázdninových výletníků. Startovalo nás přes dvacet a cestou jsme přibírali další a další. Autobus vyjížděl tentokrát načas (a bez kolovleku) a postupně se plnil a plnil, až dost lidí i stálo.

Do Jetřichovic jsme už zpoždění nabrali, leč šťastně nás vytoupila skoro třicítka. Po přivítání a úvodním slově jsme vyrazili kolem pustnoucí bývalé ozdravovany k rozcestí značených cest. Naší barvou byla zelená, po níž jsme mezi skalami vystoupali na Pohovku, odkud je to po červené (zelená tu končí) jen kousek na Rudolfův kámen. Počasí se začalo kazit, poprchávání naštěstí nepřekročilo únosnou mez a ta statečnější část výletníků vystoupala žebříky a schodišti až k vrcholové boudě, rozhlédnout se po kraji.

Po sestupu jsme se odpoutali od dnešního značení a vydali se po pěšinách, kudy vedla červená před desítkami let (což dosvědčuje jedna zapomenutá značka, dodnes viditelná na kameni uprostřed této cesty). Příjemná procházla lesy a skalami nás nakonec dovedla na žlutou, která vede od Purkartického lesa, a spolu s ní (a po nějakých těch metrech i s modrou) jsme dorazili k chatám Na Tokáni. Těsně před nimi nás opustil Jiří Rak, kterého služební povinnosti volaly jinam.

V areálu jsme se schovali před trvajícím deštíkem a doufali v příjemné občerstvení. To se ale bohužel ukázalo jako slušný omyl – bylo nás „tolik, že se to nedá stíhat“ (a to jsme se rozdělili mezi jednotlivé chyta!) a piva přistála na stole po cca 20 minutách, objednané polévky pak 5 minut před plánovaným odchodem. A ty ceny, ty ceny – jako kdybychom snad byli v Alpách…

Už během placení začalo operativní měnění a rozpad – našli se tací, co si tady půjčili koloběžky a vydali se do Chřibské, zbytek rozplánoval, že závěr trasy bude jiný. Zatím pokračujeme po žluté Úzkými schody (pěkný adrenalin) ke svatému Eustachovi, odtud pak směr Doubice. Tady se hlavní část odpojuje a přes Vápenku míří do Krásné Lípy, já s menšinou z Doubice mířím do Rybniště. Takže, kdo chcete a můžete – pokračování už za týden!

Na webu KČT k vidění fotky Líby Šaferové ->

Tagy