Po zahájení festivalu Vítr z hor v pátek 13. listopadu 2015 ohnivou show přišla ledová sprcha. Ty davy, které stály před divadlem, se totiž rozpustily rychleji, než když na zbytky sněhu v údolí zasvítí jarní slunko.
Ani nikoho z nich nezajímalo, že kapela bloudí na cestě a začátek bude nutné posunout, prostě najednou byli všichni pryč. Čekat těch cca 40 minut vydrželo sotva 20 posluchačů. Musím se tedy stále dokola a dokola opakovat – jejich chyba (těch, co odešli).
Když jsem si četl pozvánku, moc nadšeně jsem asi nevypadal – dvoje klávesy, programované samply, kytara a česko-slovenský zpěv. Když jsme se konečně těch dvou dočkali na jevišti za oponou, můj první pocit zněl „těžká, fakt těžká alternativa“. Jenže muzikanti měli pravdu – u toho se fakticky nedalo sedět, nohy i ruce se nám po chvíli začaly škubat samy od sebe a vydrželo nám to až do hodně netypického přídavku…
Jeden fotoset z jedné strany (Ivo Šafus):
Druhý fotoset z druhé strany (Marek Douša):
A také krátká zvuková ukázka:
https://youtu.be/UauGKU0XKYg
(Rozhovor s Monikinym Kinom zde->)
A přídavek:
