V sobotu 13. února 2016 jsem zamířil do pivovaru Kocour na tradiční Valentýnský pivní masakr, a to hned dvakrát.
Dopoledne bez vstupného, především trhy, přípravné práce a narážení sudů. Lidí jen pár, spíš na čumendu, okouknout situaci a případně i něco koupit.
Odpoledne jsem raději zašel pěšky, vždyť je to hřích, jezdit na pivní přehlídku autem. Na pódiu DJ Roura – když mi dopoledne u zelené říkal, že ho odpoledne nepoznám, nevěřil jsem, ale měl málem pravdu – překvapí za každých okolností. Malvas na chvíli vystřídán varnsdorfským Náhodou, u vchodu do haly opět polština, v hale řeznickou nabídku i letos doplnila němčina. A jak se později ukázalo, českým jazykům cizina zachutnala, několik cen v tradiční soutěži putuje za hranice.
Zatímco porota pilně ochutnávala, na place zatančily masky, aby bylo možno vybrat nejlepší. Lidí tolik, že se místy projít nedalo. Obkroužil jsem plochu mnohokrát kolem dokola, ochutnal, očuchal, obhlédl, značnou dobu v doprovodu (takže se zase nemůžu prohlásit za autora všech připojených fotografií), stihl vystoupení holek z Německa, tanečky dětí i dospělých, vyhodnocení nejlepších zabijačkových pochoutek (jelítko, jitrnice, světlá tlačenka a tmavá tlačenka) a pak už vyrazil k domovu. Proti proudu dalších a dalších příchozích. Večerní Tohard a křest jejich nahrávky už beze mne…
Zpravodajství z minulých ročníků: rok 2015->, rok 2014 ->, rok 2013 ->, rok 2012 ->
