Po dlouhé době je film Instalatér z Tuchlovic sympatické dílo, kde nejsou venkovani líčeni pouze jako soubor dementních idiotů, kteří žijí úplně na jiné planetě, než jejich pozdější diváci v biografu.
Instalatér – podivín Luboš Cafourek, kterého až překvapivě ukázněně hraje Jakub Kohák, je až dojemně bezradný vůči čemukoli, co se netýká rozbitého vodovodu nebo jiných trubek, které kapou.
Podle režiséra a scénáristy Vorla se jedná o přiznanou inspiraci skutečnými lidmi, kdesi na českém venkově a vlastně to funguje docela dobře a uvěřitelně v jednotlivostech, tedy až do momentu, kdy je figurám potřeba dodat nějaký příběh, který by je udržel hodinu a půl smysluplně na plátně.
Natáčení na autentických místech, civilní výkony herců, i Kohákova instalatérská (hihi) zručnost dodávají snímku pocit opravdovosti. Přijdou i tragické tóny a nakonec cosi jako happyend, ale celá ta historka má jednu velkou vadu: je to příliš ze života.
Ve filmu chybí moment, který udělá z dokumentu, z hospodské historky literaturu a potom i film, na který se nezapomíná.
Vorel tu (v trojjediné roli scénárista/kameraman/režisér) odvádí pozoruhodnou práci, bohužel si nenašel oponenta, který by ho přinutil některá rozhodnutí zvrátit, některé scény přepsat a udělat z Instalatéra nakonec dílo, kterým by přesáhl svůj stín; a měl k tomu velice blízko.
V dalších rolích ve filmu uvidíte Evu Holubovou, Petra Čtvrtníčka, Jana Budaře, Filipa Blažka a jako osudem krutě zmítanou ženu, skvělou Petru Špalkovou. A také spoustu sanitárního porcelánu, jízd na kole a různých fitinek.
Ten film je lepší než jsem čekal, že bude. Ale horší než by mohl být.
Režie: Tomáš Vorel st.
Scénář: Tomáš Vorel st., Baru Vlčková
Kamera: Tomáš Vorel st.
Hudba: David Hlaváč, Barbora Poláková, Jan P. Muchow
Hrají: Jakub Kohák, Eva Holubová, Petra Špalková, Filip Blažek, Jan Budař, Maruška Page, Petr Čtvrtníček a další..
