weby pro nejsevernější čechy

I can’t get no (českolipská satisfakce)

V osmdesátých letech pravil jakýsi tajemník, že Česká Lípa bude socialistickým městem budoucnosti; to se tak úplně nepovedlo. Byla však – kupodivu – městem bigbeatu i undergroundu a to už od let padesátých minulého století a pak pořád dál. Kromě místních partiček, které většinou tak úplně nezasáhly do celorepublikového dění, se ale děly velké věci, třeba na nedalekém hradě Houska (Plastici) i v malebném údolí Peklo. Všechno to v nádherné (faktograficky zajímavé a graficky ul-ti-ma-tiv-ní!) publikaci I can’t get no (českolipská satisfakce) shrnul Tomáš Cidlina,napsal jsem do Reflexu (44/2016) a teď a tady je možnost připojit pár podrobností.

Prapůvod knihy najdeme na stránkách českolipského webu i-noviny, kde v několika posledních letech psal kolega Milan Bárta seriál o místním undergroundu. Hned v prvním díle píše: O projektu sepsat historii českolipského undergroundu diskutují lidé kolem magazínu Lípa a i-novin už nejméně rok. Kde na to vzít čas a kde peníze? […] Během půlroku vysedávání po barech jsme začali upouštět od původního projektu psát chronologicky a vytvořit jakési reprezentativní ucelené dílo. Když jsme se konečně dohodli, kde by měl být začátek a kdo by nám ho měl uvést, zjistilo se, že zmíněný člověk se přestěhoval do jižních Čech…Během půlroku vysedávání po barech jsme začali upouštět od původního projektu psát chronologicky a vytvořit jakési reprezentativní ucelené dílo. Když jsme se konečně dohodli, kde by měl být začátek a kdo by nám ho měl uvést, zjistilo se, že zmíněný člověk se přestěhoval do jižních Čech…

To bylo v roce 2008 a od té doby vzniklo, jestli jsem to dohledal správně, osmdesát čtyři (!) dílů, které tuhle scénu mapují.

Vypadá to na dost materiálu, který už by si zasloužil knižní vydání. Toho se ujal muž, který za i-novinymi stojí, Ruda Živec.

Při její ralizaci se ukázalo, že není možné napsané pouze vzít a takzvaně překlopit do knížky.

Materíál tedy dostal k dispozici Tomáš Cidlina, který veškerý materiál přeskupil a strukturoval do kapitol, které historií postupují chronologicky, každou z nich potom uvozuje dobový kontext a ilustrují jednotliví aktéři.

Fotky dodal z větší části fotograf Ivan Kelly Köhler, který v době příběhů, které sledujeme, v Lípě žil a pracoval. Právě tyhle fotky dodávají knize nadstandardní přesah. Když se totiž při četbě knihy budete mezi jejími protagonisty poměrně ztrácet, právě obrázky vám dodají pocit, že jste při tom.

Vydat takovouhle knihu v podmínkách severočeského okresního města je víceméně hrdinský čin. A i ten má ovšem velký přesah. Ve své křtící řeči to vystihl Ondřej Homola:

Kniha má z logických důvodů silnou historickou linii. Je to pochopitelné, neboť rocková hudba, snad jako žádné jiné umění ve 20. stolení, je uměním revolty. Revolty svobody, solidarity a lásky. Revolty čehosi magického, pro okolní svět zvláštního a hlavně nekontrolovatelného. Snad proto nebyl žádný jiný umělecký směr v dějinách tak pronásledován, potlačován, a často proti vůli jeho aktérů, politizován. Je proto logické, že vyznavači tohoto žánru, a umělci obecně, jsou velmi citliví právě k úrovni svobody ve společnosti.

V poslední době jako by opět bylo čeho se bát: Ten, kdo hlásá solidaritu a otevřenou společnost, je osočován z nedostatku vlastenectví. Lidská práva a vyšší hodnoty jsou vyměňovány za pochybné ekonomické výhody a nejvyšší představitel státu nabízí místo odpuštění pomstu, místo velkorysosti výsměch a místo pozitivního pohledu na věc zneužívá autority svého úřadu k tomu, aby nás táhl zpět… asi víte kam.

Není co dodat, jenom snad, že knížka je k dostání v českolipských knihkupectvích, ale je možné ji objednat i na těchto webových stránkách->.

PS. Projekt pokračuje, když všechno dobře dopadne, dočkáme se brzy i filmu, který mapuje další, novější historii bigbeatu na českolipsku v době, kdy už k fotkám přibyly další možnosti záznamu. Audio a video nahrávky a také film.