V sobotu 17. listopadu 2018 v rámci Divadelní noci a letošního Větru z hor v Městském divadle Varnsdorf bylo možno několikrát se vznést až do oblak při využití letecké společnosti Varnsdorf Airlines, Hanka Strejčková a její spolupracovníci připravili jako stěžejní část programu interaktivní představení Letiště.
Co napsat, abych se neopakoval (a nechválil)? Ono to bez toho ale prostě nejde.
Hanka Strejčková se stala za poslední roky nedílnou součástí (nejen) zdejšího divadla, mnohé vytvořila přímo pro jeho budovu (Hotel na rohu, detektivku, pohádku…) a inspirace ji stále neopouští. A já se do toho nějak přimotal a stal se z pozorovatele účastníkem. Kdo z cestujících může mít tušení, co jsme tropili v TOSu při tvorbě úvodní fotosekvence… A kdo třeba jen tušil, že hůlka v rukou ředitelky letového provozu (a zároveň režisérky představení) není rekvizitou, ale nezbytností, a že všechny lety dala s velkým sebezapřením?
Divadlo vyzdobené letadly místních modelářů, bookování letenek na jednotlivé lety-představení, odbavovací hala, autentické kostýmy, sranda od základů až po půdu. A to, co říkám vždy – užijí si všichni, ale nejvíc si užiju já, který to jde vždy zas a znovu. V podstatě nikdo jiný nemá šanci sledovat, jak se s každým repete něco pozmění a vylepší, jak se do aktuálního dění míchají reminiscence na zcela jiná vystoupení, události a workshopy, a jak se půlnoční let stal překvapením i pro samotné herce.
I když se našlo nemálo těch, kdo neodolali. Jaké asi může být větší pohlazení a poděkování, než když na konci letu děti křičí „Tatiii, tatiiiii, poletíme ještě jednou?“
PS: Od té doby přemýšlím, zda se budeme mít možnost proletět ještě někdy znovu. A zda se jako v případě některých předchozích kousků podaří Bezpečná křídla severu přiohnout tak, aby se u nich bavili i jinde v republice…
