weby pro nejsevernější čechy

Když ryby odlétají

Letos v březnu vyšla varnsdorfskému básníkovi Milanu Hrabalovi v Německu druhá kniha. Jeho básnickou sbírku Wenn die Fische davonfliegen (Když ryby odlétají) v překladu básníka Petera Gehrische vydalo akční ludwigsburské nakladatelství Pop Verlag ve své úctyhodné edici Lyrika (už jako 128. svazek!).

Kniha byla veřejnosti poprvé představena na lipském knižním veletrhu ve dnech 23. a 24. března, kde, jak známo, byla letos hlavním hostem Česká republika, resp. česká literatura.

Na Knižním veletrhu v Lipsku 2019 – zleva: B. Dyrlich, P. Gehrisch, M. Hrabal, prof. G. Weisskirchen. Foto: J. Walther

Další autorovo setkání s německým publikem se uskutečnilo 7. května v drážďanském Museumscafé des Landhauses. Nejblíž našemu regionu je naplánováno setkání s Hrabalovou poezií v němčině (za účasti překladatele Petera Gehrische a autorky lingvistických překladů Ilony Martinovské) na 13. srpna v Seifhennersdorfu. Připravuje ho údajně spolek Traditionshof Bulnheim e. V. v rámci pravidelného setkání zájemců v pořadu Lesecafé, jenže zatím se nikde neobjevila pozvánka nebo informace. V plánu jsou ještě další čtení v Německu, ale o tom třeba později.

Od března byla Hrabalova sbírka několikrát recenzována. Česká spisovatelka a recenzentka Milena Fucimanová o této sbírce napsala do Kulturních novin.

V příloze lužickosrbského večerníku Kultura & Wuměłstwo vyšla recenze publicisty Alfonse Wićaze nazvaná „Wulkotna poetiskosć we wurazach“ (Úžasná básnivost ve výrazech)

Německý literární magazín Bawülon č. 33 (1/2019) přinesl rozsáhlou ukázku ze sbírky, další jeho vydání č. 34 (2/2019) již obsahovalo recenzi Barbary Zeizinger
„Erstaunliche Möglichkeiten des Seins“ (Překvapivé možnosti bytí), německá revue Matrix zveřejnila recenzi Theresie Schön „Erinnerungen und Wandlungen“ (Vzpomínky a proměny). Všechny zmíněné recenze spojuje základní názor: jde o poezii obsahově zajímavou, literárně kvalitní a překlady jsou německými recenzenty hodnoceny jako zdařilé.

Jednu z recenzentek zaujal také ilustrační doprovod básní, které vytvořil někdejší varnsdorfský učitel Milan Janáček, který dnes působí v Liberci.

Neméně důležitá pro vznik této knihy je rovněž skutečnost, že byla vydána s významnou podporou Česko-německého fondu budoucnosti.

A závěrem, jak je ve Výběžku dobrým zvykem nabízím několik ukázek z knihy. Oproti tištěné knižní podobě uvádíme také české originály básní.

Milan Hrabal

Proč ještě poezie

možná hadi mě požádají
syčet po jejich
ale i oni mě později budou kárat
za špatnou výslovnost
akcent
podle nějž budu vždy
rozeznatelný
od plazů
nu ano:
nedokážu se plazit
snažím se být
přiměřeně vzpřímený
abych z okna
mohl pozorovat stromy
zarůstající můj obzor

z nedalekého města
se ozývají pily a sbíječky
to není zpěv
pro který vstupuji
do chrámu
plného karatelů
jimž vadí
že neodmítám být ptákem
pro absenci zobáku
ale kvůli proudění
v korunách výšek

že pro jediný pád
neobětuji ostatní
stále
na svém břehu
podobný vyvržené rybě
na jejíž kostřičce
bylo založeno mraveniště
cizích pocitů

Wozu noch Poesie

möglicherweise werden die Schlangen mich bitten zu
zischen wie sie
doch ebenso werden sie später mich tadeln
wegen schlechter Intonation
jenem Akzent
durch welchen ich immer
im Gegensatz
zu den Reptilien steh
tja eben:
ich schaff’s nicht zu kriechen
gebe mir Mühe
ausreichend aufrecht zu sein
damit ich vom Fenster
Acht nehmen kann
auf die wuchernden Bäume am Horizont

aus der Stadt in der Nähe
ertönt Sägen und Pressluftgehämmer
das ist kein Gesang
weshalb ich
den Tempel betrete
voll von Tadelverkündern
die es als Störung empfinden
darauf ein Vogel zu sein
nicht zu verzichten
des fehlenden Schnabels wegen
indessen der Strömungen wegen
in den Baumkronen-Höhen

dass ich für einen einzigen Fall
die andren nicht opfre
stets ähnlich
auf meinem Ufer
einem herausgeschleuderten Fisch
auf dessen Skelettchen
angelegt wurde ein Ameisenhaufen
fremder Gefühle

Übertragen Peter Gehrisch

schody na půdu

nauč se chodit po indiánsku
jinak probudíš dítě
zkouší usnout
nechápe
proč jsi odešel

schody jsou staré a nevrlé
dřevo bez větru
a ptačího zpěvu
pošlapané
neopatrnými roky

zběsile prchají
před záblesky přítomnosti:

kolikrát jsme slyšeli dupot
kolikrát hřmění
vzdálených osudů

než přišel ten náš
než se usadil
na posledním schodu
který už nevyjdeme

poklekni před ním
vydechni
prach se rozlétne –
znovu zahlédneš
prostovlasou mámu
ženu dceru vnučku

a sebe
před posledním schodem
na půdu
plnou překvapené
tmy

Die Dachbodentreppe

wie die Indianer lerne zu gehen
sonst weckst du das Kind auf
das einzuschlafen versucht
’s versteht nicht
warum bist weg du gegangen

alt ist die Treppe und mürrisch
das Holz ohne Wind
und das Vogelsingen
zertrampelt
in unbedachtsamen Jahren

sie flüchten jählings
vor gegenwärtigen Allusionen:

Wie häufig haben gehört wir das Stampfen
Wie oft das Getöse
ferner Geschicke

bevor jenes herkam zu uns
bevor auf die letzte Stufe sich’s pflanzte
die wir nicht mehr erklimmen

sink in die Knie vor ihr
den Atem stoß aus
auf fliegt der Staub –
und du erblickst wieder
barhaupt die Mutter
die Frau die Tochter die Enkelin

und dich selbst
vor der letzten Stufe
zum Boden
voll von überraschendem
Dunkel

Übertragen Peter Gehrisch
okno bez praporků

táta odmítal
na prvního máje
lepit papírové praporky
do oken

sousedi co měli dceru v americe
varovali
až budete chtít
synka na školu
ty praporky
budou v posudku
chybět

Fenster ohne Fähnchen

zum Ersten Mai
lehnte der Vater es ab
papierene Fähnchen
ans Fenster zu kleben

die Nachbarn mit einer Tochter die in Amerika war
warnten
wenn ihr
den Sohn zur Schule dann schickt
fehlen die Fähnchen
in der Bewertung

Übertragen Peter Gehrisch

Tagy