weby pro nejsevernější čechy

(Ne)pokoj na varnsdorfském náměstí

Policejní kontroly při vjezdu do města, všude plno ochránců zákona, policejních aut, žlutých vest, mikrofonů a fotoaparátů. To byl sobotní Varnsdorf, kdy se na náměstí 14. září 2013 konal mítink politické strany DSSS. Když odečtu všechny novináře a policisty, účastnilo se kolem sedmdesáti lidí (a to možná přeháním). S patnáctiminutovým zpožděním vystoupil předseda Vandas, jehož proslov se s chutí obul do současné vlády a jeho nespokojenost trvala nejméně půl hodiny. Další náplní bylo hodnocení situace a tudíž posouzení vývoje, který Šluknovský výběžek prodělal za proběhlé dva roky, kdy se konaly (dnes už pomalu legendární) demonstrace. Podle slov Vandase se situace příliš nezměnila.

Místní aktivistka Lenka Juricová, jež kandiduje za Dělnickou stranu sociální spravedlnosti do nynějších voleb, ve svém proslovu povětšinou poukazovala na údajnou neschopnost místní městské policie. Slova se ujal i místopředseda strany, jeho projev byl stavěný stylem „strhnout publikum“.  

Vlajky vlály hrdě, lidé občas zatleskali nebo souhlasně vykřikovali, ale bylo jich žalostně málo. Žurnalistika a „pomáhat a chránit“ měly před opravdovými účastníky akce značnou převahu.

OO

————————————

Jen pro doplnění – ano, vyjádřeno množstevně, bezkonkurenčně vedli ochránci zákona (byť nebyli tolik vidět), následovaní početnými zástupci médií. Deník odhadl počet přítomných „civilistů“ na šedesátku. Z čehož místních se bylo možno pod kamionem dopočítat na prstech obou rukou, dodávám já. Nějací další semo tamo postávali roztroušeně po okrajích náměstí. Pokud je to předobraz předčasných voleb, myslím, že výsledek této strany je vcelku jednoznačný.

Kromě vlajkonošů pořádající strany se na druhém kraji náměstí objevila v jednu chvíli jakási mlčící skupina s ne zcela pochopitelnými transparenty, zapózovala médiím a zase se tiše vypařila. Nestačil jsem pochopit, jestli šlo o sympatizanty nebo odpůrce :-/

Naštěstí bylo krásné počasí, takže člověk mohl mít alespoň z něčeho radost. Frustraci novinářů z toho, že vlastně není o čem psát, tentokrát totiž nevylepšilo ani tradiční společné posezení u Kocoura. Nevím nevím nakolik je „bezpečné“, když zástupce několika různých médií obsluha čtvrt hodiny přehlíží a přinést další pivo trvá deset minut…

————————————

První sada foto: Jakub Trmal

 

Druhá sada foto: Ivo Šafus