V úterý 17. června 2025 se v rumburské Střelnici konala premiéra nově nastudované hry souboru Hraničář Kočka na rozpálené plechové střeše v režijním nastudování Mirka Řebíčka.
Hovořit u tohoto divadelního souboru o amatérech se mi poněkud příčí, což už jsem říkal. Každý z nich je angažován někde jinde, mnohdy opravdu důkladně. Divadlo nikoho z nich neživí a spíš by se dalo říct, že mu věnují čas, kterého moc nemají. Proto je obdivuhodné, že jejich výkony (a že už jsem toho fakticky viděl za ta léta dost) snesou srovnání, ba někdy i předčí ty, pro něž je herectví obživou na plný úvazek.
Což je velmi dobře patrné zrovna u tohohle kusu. Je to kláda, žádná řachanda. Kláda jak textově, tak námětově – není úplně jednoduché srovnat se s kusem, v němž absentuje jakákoli kladná postava. Zcela dysfunkční rodina. Pokrytectví, buranství, hloupost, zbabělost, nenávist, strach. Mamon, chlast, lži. Bravo.
