Pokrok nezastavíš. Je jedno co chceš ty, vždycky přijdou nějaké trendy, které jsou ti vnuceny bez ohledu na to, co si myslíš…
Řečeno s klasikem – „Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.“ Prostě je to tak, že dnes už nepotkáváte fotky reality, ale generované malůvky. Nečtete reklamní slogany marketérů, ale sled slov nejvhodněji sestavený robotem. Informace nepochází z primárních ověřených zdrojů, ale z výběru čímsi nakrmené databáze – Googlit je out.
Jistě, i já mám ve svém okolí řadu těch, kdo služeb AI užívají, nemohou si je vynachválit a v podstatě už si bez ní neumí svou činnost představit. Asi jim i věřím. Pokud se jedná o specializované, odborné kousky. Mne ale irituje, že otevřu lednici a hned je mi AI nabízena. Proč bych se v Messengeru měl na něco ptát nějakého robota, když hledám konkrétní lidi, proboha?
A co se týče obecných, široce otevřených aplikací, možná na ně někdo spoléhá a (bohužel) jim i věří. Mně osobně se zatím nedostalo přesvědčivého důkazu, že by to k něčemu bylo. Důkazy o jejich užitečnosti fatálně selhávaly. Před nějakým časem diskuze o městě, průmyslu a místních obchodech. Dotaz na AI, kde bylo vyráběné zboží k dostání, v jakých obchodech. Obsáhlý „věrohodný“ text, ohánějící se neexistujícími ulicemi a nesmyslnými místy. Ovšem jak si to ověří někdo, kdo to v místě nezná, když dnes už se řeší všechno jen na jeden klik a do hloubky nikdo nejde?
Narážím na to čím dál častěji – Google totiž primárně nenabízí relevantní odkazy, ale takřka přes celou obrazovku výplod jeho metainteligence. A já mám jednoznačný pocit, že jejím primárním úkolem je hlavně odpovědět. Cokoli. Bez ohledu na faktickou správnost, na relevanci.
Snad si mnozí všimli, že spíš než aktuálnímu dění a akcím se už dost dlouho věnuji zcela jiným věcem. Což ovšem znamená hledat, hledat a zase hledat, protože informací je mnohdy méně než málo. A poslední dobou je to peklo. AI nabídne mnohořádkový text se „zaručenými“ fakty, u nichž není jasno, odkud pocházejí. Sice bývají doplněny jakože odkazy, ale ty jsou v nadpoloviční většině úplně mimo mísu a hlavně citované texty se v nich vůbec nevyskytují.
Takže třeba hledání kamenného kříže na Broumovsku:
Hezky opatrně „může být zdoben“? Podle počasí nebo podle toho, kdo se na něj dívá? A dva odstavce slovní vaty, jejichž informační hodnota je nula – ale hlavně že odpověď je tak rozsáhlá. A co se týče relevance nabídnutých zdrojových odkazů – opakuji, Broumovsko. Takže dva odkazy směřují do Lužických hor?
A další vtipné hledání, tentokrát Teplice:
Cituji sám sebe: Texty jsou sice doplněny odkazy, odkud by měla písmenka pocházet, ale tam se zobrazený text jednak nevyskytuje, jednak „citované“ zdroje s hledaným pomníkem vůbec nesouvisí (poslední odkaz je o Teplicích nad Bečvou). Není tak vůbec jasné, kde snad stál tenhle pomník v uváděném roce 1993, proč byl (a zda vůbec) přesunut či kdo je jeho autorem. Údaj o přesunu navíc zpochybňují fotografie pomníku na svém místě v parku již v roce 2014.
Myšlení bolí. A heslo „Důvěřuj, ale prověřuj“ už dneska asi nikdo nezná. Je snadné a pohodlné dostat rychlou odpověď. Bohužel bez kontroly, nakolik se jí dá vůbec věřit. On je to vlastně jen vyšší level předchozího CTRL+C a CTRL+V. Odborníci mohou argumentovat, diskutovat, dokazovat, a stále se všude bude uvádět, že u Rynartic je to Sněhurka, nebo že na Malé Pravčické bráně se dá chodit po jejím oblouku. Je jedno, že jde o tisíckrát vyvrácené bludy, on to příště stejně zase někdo zopakuje – prý „můžete vyšlápnout až nad oblouk. Ani hovno!
