weby pro nejsevernější čechy

Průvodce: Kostnice v českých zemích

Ediční řada Průvodce nakladatelství Academia nabízí různorodé tituly, z nichž některé mají témata netradiční či „průvodcují“ událostmi či dějinami místo krajinou, jak si obvykle pod pojmem průvodce představujeme. V roce 2019 vydaný titul Kostnice v českých zemích však spadá přesně do oné „turistické“ kategorie, byť je jeho nabídka nezvyklá a pro někoho možná trochu morbidní.

MD nedávno psal na sesterském webu o Dějinách smrti a napsal „smrt je téma, se kterým se prostě nějak snažíme vyrovnat každý“. Tyhle dva tituly se tak vhodně doplňují, protože průvodce po kostnicích nabízí obraz, jak se se smrtí, mnohdy více než četnou, vyrovnávala společnost po hmotné stránce – stavbou speciálních budov, které soustřeďovaly stovky i tisíce pozůstatků, mnohdy s odkazem na to, aby nikdo nezapomněl, že život je záležitost značně pomíjivá.

Anotace:

Kostnice jsou navzdory obecnému povědomí běžnou součástí naší kulturní krajiny a v minulosti se nalézaly téměř na každém hřbitově. I když si dnes většina z nás pod pojmem kostnice představí objekty monumentální a všeobecně známé, jako je například kostnice v Sedlci u Kutné Hory, existuje velké množství kostnic, jejichž původní funkce – ukládání lidských kosterních pozůstatků zejména v období hromadných úmrtí – byla již dávno zapomenuta a tyto drobné sakrální stavby sloužily jako márnice nebo sklady. Poslední dobou ale zájem o ně stoupá a některé objekty se dočkaly zrestaurování a zpřístupnění veřejnosti. Tato publikace je prvním souhrnným pokusem ukázat jejich rozmanitost v knižní podobě. Představuje přes 150 lokalit z různých koutů naší republiky, řazených abecedně. Jednotlivé kostnice jsou v ní zasazeny do historického kontextu obcí i chrámových okrsků, jejichž součástí většinou bývají. Nechybějí informace o dalších funerálních památkách a dějinách pohřbívání v příslušných obcích, v obsáhlé úvodní kapitole jsou navíc naše kostnice zasazeny do širších kulturně-historických a etnologických souvislostí. Kniha je doplněna množstvím fotografií jednotlivých objektů, včetně často obtížně dostupných interiérů, které odrážejí jedinečnou atmosféru těchto ponurých míst.

Ano, je to přesně tak. Řekne-li se kostnice, snad každému naskočí Sedlec u Kutné Hory. Nikoli jako místo piety či rozjímání nad malicherností pozemského žití, ale jako turistická atrakce. A dál… asi nic. Ti znalejší si možná vybaví Mělník. Komu ale naskočí Kolín, Brno, nebo dokonce Karlovy Vary? A to je těch 150 popsaných lokalit jen výběr, dle autorů tu nejsou zdaleka všechny objekty. Tudíž je čtenář při listování a prohlížení konfrontován s faktem, že mnoho měst a obcí zná, že u některých objektů dokonce stál, ale neměl nejmenší tušení, nač se díval.

Pánové Jan Rendek a František Libenský odvedli fantastickou práci. Popisy jednotlivých lokalit se totiž nezabývají jen konkrétním místem, které kdy jako kostnice sloužilo. Každý text má několik částí – zvýrazněné záhlaví s geografií a charakteristikou kostnice, širší historický kontext lokality, výčet kulturně-historických pamětihodností, podrobnější stavební historie kostela, spojeného s tou kterou kostnicí (se zvláštním důrazem na funerální památky, existenci pohřebních krypt či historických náhrobníků). Následuje popis hřbitovního okrsku, pohřebiště a dějin pohřbívání v dané obci. A jako poslední, pokud je to možné, profil místní kostnice. Každý text je pak ukončen kontaktními údaji na správce kostnice a chrámu a možnostmi návštěvy místa. To vše doprovázeno fotografiemi.

Osobně se přiznám, že úchvatný dojem na mne udělal už samotný úvod publikace. Jde na problematiku hodně zeširoka, ale logicky a velmi zajímavě. Křížem krážem celým světem, křížem krážem zvyklostmi i náboženstvími. Poučné jsou pasáže o patentech Josefa II., které mnoho změnily a které zanechaly v našich dějinách hlubokou stopu i v této oblasti (a z nichž leckdy těžíme dodnes). Ani si dnes neuvědomujeme, jak se jejich vlivem změnil obraz sídel na našem území.

Kniha o necelé pětistovce stran sice brožovaná, leč v poměrně tvrdých deskách, navíc obalených čímsi, co připomíná obal učebnic za mých školních let. Osobně si píšu veliké plus, a s čistým svědomím ji doporučím komukoli. Ať turistům jako zvláštní tip k návštěvě mnoha míst, tak i těm, kdož se chtějí dozvědět spoustu zajímavého a netradičního. A nejsem sám, koho kniha zaujala ->

Za sebe bych jen drobnou připomínku – za abecedně řazenými hesly je rejstřík řazený dle krajů. Myslím si ale, že aspoň malá mapka by neuškodila. A nezaškodilo by v textu víc opticky vypíchnout část věnovanou přímo samotné kostnici.



Průvodci z Academie tady->

Tagy