Nakladatelství Academia pokračuje ve své ediční řadě Průvodce a čerstvě do ní zařadila knihu Křížové cesty v Čechách a na Moravě.
Na takový titul jsem čekal dlouho a netrpělivě. Nejen proto, že zrovna tohle téma bylo jedno z mála těch, které mou pozornost od akcí a událostí překlopila poněkud jinam, ale hlavně proto, že na rozdíl od mnoha jiných památek (židovské hřbitovy, mlýny, kaple a kostely, vojenská pietní místa, vodopády) nevím o žádné centrální webové evidenci. Což vždy znamená, že dohledávání informací může být sázka do loterie, protože ne všechna místa jsou totálně profláklá či rovnou kulturní památkou.
Anotace:
Kniha je dílem šestnáctičlenného kolektivu historiků, památkářů, odborníků z oblasti dějin umění a etnologie. V úvodu seznamuje s křížovými cestami jako s pozoruhodným historickým a uměleckým fenoménem, ukazuje jejich místo v náboženském a kulturním životě širokých společenských vrstev od 17. století do současnosti. Těžiště knihy tvoří přes sto medailonků významných křížových cest v České republice. Jedná se o reprezentativní výběr, který zahrnuje především cesty památkově chráněné. Ke každé cestě jsou uvedeny historické údaje o jejím vzniku, popis současného stavu, její přístupnost, případně legendy a pověsti s ní spojené. Součástí každého medailonku jsou fotografie. Publikace je určena jak zájemcům o památky a dějiny náboženského života, tak turistům, kteří hledají zajímavý cíl pro svá putování.
Bohužel, důležité slovo v textu je výběr. Jistě, stovka není zrovna malé číslo a dát knihu dohromady musela být nepředstavitelná práce. Takže alespoň od strany 435 je k dispozici seznam, členěný po dnešních krajích a okresech. V něm jsou zahrnut cesty popsané v knize i některé další. Opět důležité slovo – některé (Seznam si nečiní nárok na úplnost, jak je řečeno v perexu seznamu). Samozřejmě seznam vynechává interiérové křížové cesty (v kostelech) – to by musela být zcela jiná práce a tíha knihy. Ale i přes fakt, že seznam zahrnuje cesty zaniklé, cesty Sedmi bolestí Panny Marie či novodobé a netradiční křížové cesty, v prvotním seznamu je z Výběžku cest pouze 12 (podrobně popsáno 8). Což se vysvětlí až na straně 441 – ony vyjmenované výjimky jsou totiž v seznamech samostatných a za zaniklou cestu je považován nejen Fukov, ale i Krásná Lípa! Ovšem docela mne zaskočilo, že prý v Lobendavě existuje cesta oněch Sedmi bolestí Panny Marie – což se ovšem vysvětlí tím, že v téhle kategorii se pro změnu nerozlišuje existující – zaniklé. Ale to je asi tak vše, co lze z mého hlediska vytknout.
Knihu jsem ještě nečetl (dá-li se vůbec takový titul „normálně“ číst), jen ji několikrát prolistoval. Po teoretickém úvodu (v němž je dokonce zmínka o koňských objížďkách osení, byť jako vzor velikonoční jízdy je uveden pro nás daleký Lukavec u Fulneka) následuje od strany 71 abecedně řazený přehled. Sice bez GPS, přesto s úvodem, zahrnujícím položky Lokalita / Vznik / Začátek-Ukončení / Počet zastavení / Přibližná délka trasy / Obtížnost a schůdnost trasy. Poté různě dlouhý text s fotografiemi. Co jsem tak nahlížel, předpokládám, že těžko lze o té které cestě najít někde víc, než je zde uvedeno.
Inu, volám sláva a v hloubi duše budu doufat v pokračování.
