V roce 2025 vydala Technická univerzita v Liberci ve spolupráci s Národním archivem Praha sborník Místa paměti druhé světové války a jejich proměna.
O rok dřív (2024) byla publikace v elektronické podobě (ve spolupráci s Univerzitou Mateje Bela v Banské Bystrici), následně se dočkala papírové podoby. Anotace:
Kolektivní monografie je věnována fenoménu míst paměti. Obsahuje celkem 10 kapitol věnovaných komemoraci významných událostí v soudobých dějinách Československa, ale i Polska, prostřednictvím různých pomníků, památníků, pamětních desek apod. A proměně těchto pamětních míst v souvislosti s často turbulentním společenskopolitickým vývojem.
Od konce druhé světové války uběhlo již takřka osmdesát let. Přirozeným během života stále ubývá těch, kteří tento brutální konflikt zažili ve věku, kdy byli schopni události s ním spojené vnímat. Čím dál více se tak tato doba přesouvá do roviny historické/kolektivní paměti. To nicméně nikterak nesnižuje její stále aktuální rezonanci ve společnosti.
Druhá světová válka a s ní spojené jevy (okupační režim, odboj, kolaborace atd.) jsou významným faktorem kolektivní komemorace, potažmo kolektivní identity. Fenoménu míst paměti je věnována i předkládaná publikace.
Na začátku úvaha (a vysvětlování), co to ta „místa paměti“ vlastně jsou a následně řada příspěvků o některých z nich, vesměs s velmi pohnutou historií. Naskočil mi pojem obrazoborectví. V podstatě je jedno, o jaké téma, obor se jedná – vždy se stane, že něco bylo „nějak“ a najednou to musí být „jinak“. Stavba, oslavy, následné boření, ničení, nucené zapomínání. Dějiny jsou velmi pružné a často, přečasto bývají nuceně přepisovány (1984!). A je jedno, jestli je pozornost věnována objektům na našem území, na našem bývalém společném území (SNP) či za hranicemi (Polsko). Spousta faktů je prostě nadnárodních a stále platných.
… ve středoevropském prostoru (a nejenom tam) je běžná existence více národních pamětí…
… historická paměť je nezřídka pluralitní i v rámci jedné národní pospolitosti…
… hodnoty demokracie jsou přítomné pouze do té doby, dokud si je připomínáme a hlásíme se k nim, dokud existují v kolektivní i individuální paměti…
… místa paměti mnohem více vypovídají o těch, kteří vzpomínají, než o těch, na něž je vzpomínáno…
… čí je paměť? Kdo má nárok pamatovat? Vybírat? Vlastnit? …
Prostě velmi poučné čtení.
