Milí přátelé spolku Thonmi, rok na Asijské stezce letos zahajujeme už 8. 4. 2026 výstavou z našeho cyklu Sudety.
Rádi jsme přijali nabídku na zapůjčení výstavy Literární paměť regionu 1918 – 2018 mapující „jedinečnost prozaických a básnických textů pro postižení barvitosti severovýchodní Moravy a českého Slezska, historické, společenské i kulturní proměny regionu za uplynulých sto let.“ Výstava potrvá do 26. 6. 2026.
Komentovaná prohlídka s prof. Ivou Málkovou 8. 4. 2026 proběhne ve 14h (Asijská stezka, Tibetský dům).
V průběhu výstavy proběhne řada zajímavých přednášek týkajících se různých oblastí Sudet. Podrobnější informace a přesné časy jednotlivých akcí budeme postupně doplňovat na našem facebookovém profilu.
Věříme, že vás tato akce osloví a budeme se na vás těšit na Asijské stezce!
Výstava řečí spisovatelů a básníků ukazuje duši regionu
Katedra české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Ostravské univerzity, Centrum regionálních studií ve spolupráci s Památníkem Petra Bezruče Slezského zemského muzea v Opavě připravili výstavu, která představuje jedinečnost prozaických a básnických textů pro postižení barvitosti severovýchodní Moravy a českého Slezska, historické, společenské i kulturní proměny regionu za uplynulých sto let.
Nevšedně pojatá výstava je průřezem reflektujícím regionální literární paměť, literární dění za posledních sto let. Prostřednictvím beletristických textů autorů minulých i současných (jako byli Petr Bezruč, Maria Stona, Vojtěch Martínek, Vilém Závada, Ota Filip, Wilhelm Prezeczek, Jan Balabán a jsou Miroslav Stoniš, Petr Hruška, Eva Tvrdá, Petr Čichoň a další, se návštěvníci výstavy vrátí do časů a míst, která jsou dávno zaniklá nebo přežívají jen ve vzpomínkách. Autoři výstavy záměrně vybrali citace a osobnosti a místa, jež vystihují podstatu a atmosféru kraje a oživují obrazy pohádkové, baladické, venkovské, industriální,
budovatelský, normalizační, disidentský, a představují stav současný viděný očima nejmladších spisovatelů a básníků.
„Pokoušíme se představit literární díla, v nichž je zakleto tolik, co v dlouhých historických, sociologických či politických textech,“ uvádí hlavní řešitelka projektu NAKI (Národní a kulturní identita) a jedna z autorek výstavy prof. Iva Málková z katedry české literatury a literární vědy FF OU. Na třiceti výstavních panelech defilují literární toposy Jesenicka, Ostravska, Těšínska, Hlučínska, Valašska a Lašska; síla folkloru, pohádek, vypravěčské tradice; jedinečnost archetypálních postav horalů, zbojníků, dělníků, vyděděnců. Hutný výklad představuje samotné literáty, česky, polsky i německy píšící, mnohé z nich pozapomenuté, opomíjené či zakázané (jako byli Bohumil Pavlok, či Vladimír Liberda). Část výstavy se věnuje nejnovější literární tvorbě (mj. detektivkám, komiksům), divadelním hrám; literárním klubům, festivalům.
Výstava je inspirací všem zájemcům o region i literaturu, autoři výstavy v hutné zkratce odkrývají určující pro regionální literární tvorbu v letech 1918-2018.
