weby pro nejsevernější čechy

Plovárna, neboli to nejlepší nakonec (Vítr z hor č. 4/14)

Letošní varnsdorfský divadelní festiválek se povedl. Dramaturgie nebyla progresivní až k nesnesení. Trošku jo, ale dalo se to vydejchat. Proti loňsku přibylo diváků, takže ještě dva tři ročníky a bude vyprodáno. To by bylo hezký. Třeba poslední divadelní kousek ročníku letošního by si to určitě zasloužil.

Představení, které ukončilo divadelní program se jmenovalo Plovárna a přivezl ho soubor (bra)Tři v tričku.

Než to všechno začalo, mohli jsme se dočíst, že představení vzniklo na motivy Vančurovy novelky Rozmarné léto a ono ano … nálada, barevnost, ti chlapíci na plovárně v parném létě i ta dívka, která přijde, poplete jim hlavy a pak zase zmizí jako pára nad řekou. Tak to tam všechno bylo.

A skoro všechno beze slov, náznakem, žonglováním s kužely, chůzí po laně. Jak snadné, když se to umí, jak snadné, když herci a tady také artisté zvládají svou profesi bez zakolísání.

Pohyb herců Adama Jarchovského, Václava Jelínka a (hlavně-samozřejmě-na-ni-jsme-mohli-oči-nechat) Kristýně Vlčkové vypadal tak přirozený, ladný a samozřejmý, že kdyby si člověk nevšiml toho potu, řekl by si člověk, že jinak to ani nejde.

Profesionální výkon, roztomilé nápady a bylo tu představení o kterém se většinou mluví jako o takzvaném novém cirkuse. Tady ovšem v náladě příjemně ospale letní bez jakéhokoli dryáčnictví.

A kdyby to šlo, dal bych pět hvězd z pěti.

A alespoň malinkatá ukázka, jak jim to šlo: