Bratři Jan a Pavel Dvořákovi tvoří osu téhle skupiny od začátku, tedy od roku 1995. Konkrétně od 5. května, kdy poprvé vystoupili v rumburském rockovém klubu Sklep. Tam se také zrodil název – Nijak, neboť se tehdy nijak nejmenovali a dnešní název By no means znamená to samé, pouze v jazyce srozumitelném (téměř) všude na světě. První sestavu doplňoval David Nový (kytara) a Marek Daš (bicí). V té vznikla i první (neoficiální deska) Reservé. Zásadní pro další vývoj skupiny byl vstup amerického zpěváka Heatha Dollara. Z nezávazného jamování vznikla spolupráce, která, myslím, znamenala nejlepší období její historie. Heath se podílel na vzniku písniček jako aktivní muzikant (foukací harmoniky, zpěv) i jako textař. Byl nepřehlédnutelným frontmanem a šoumenem. Hudba, kterou produkoval Nijak v té době se nachází někde mezi country a elektrickým folkem a je, naštěstí, zaznamenán na desce z roku 2002 By no means. V roce 2003 se Heath rozhoduje pro návrat do vlasti a tak se na uvolněný post zpěváka chlapci rozhodli angažovat kanaďana Roberta Burnse.Osvědčený model (anglicky textující zpěvák + kapela) ale tentokrát nezafungoval tak stoprocentně jak si asi všichni představovali a tak to začíná malinko skřípat. Sestavu v této době nicméně doplní ještě klávesista Roman Winter. Připravují novou desku Choosing mood, kterou vydají v roce 2005. Pro neuplnou shodu o dalším vývoji opouští skupinu David Nový, Marek Daš. Nijak (teď už vlastně By no means) shání bubeníka, občas zkouší a příliš nekoncertuje. Přesto připraví čtyřpísňové cédo Demo 07. A dochází k dalším personálním obměnám. Po kratičké spolupráci odchází bubeník Pavel Karban i nakonec i zpěvák Robert Burns. Skupina znovu hledá bubeníka i zpěváka a chuť pokračovat. Nakonec si k bicím sedl bubeník Mafi a k mikrofonu nastoupila Jitka Benešová. Situace se stabilizuje, kapela už jenom nezkouší, ale znovu hraje i koncerty a připravuje se na oslavu patnácti let existence. Vychází další demo She’s, klip k titulní písni a připravuje se natočení dokumentu o vlastní historii.Poměrně problematická je orientace Nijaků (Bajnoumínsů?) na vlastní, ale anglicky otextovaný repertoar a absence jasného hitu. I pitomý česky zpívaný refrén by si člověk asi při odchodu z koncertu zpíval nějak automaticky.
I přes to, ale považuji za dobrou zprávu, že je opět navázaná spolupráce s Heathem Dollarem, zatím pouze skrze internet, ale první nové písně jsou už na světě a snad se budou mít k světu.
(písně i klipy na webu www.bynomeans.cz)
