weby pro nejsevernější čechy

Sumec přemýšlí o čichání

Co člověk to názor, co slovo to význam… Mám za to, že existuje mnoho dezinterpretací slova „čichat“ a mnozí si ho spojují se smyslovým vjemem. Se schopností, kterou nás obdařila příroda, abychom vnímali její rozmatinost další cestou. Nervová vlákna vedoucí do mozku nám skutečně poskytují prožitky spojené s čicháním nosem a my jsme se smířili s tím, že víc už „čichat“ nejde. Já jsem ovšem s týmem lingvistů na severu dospěl k překvapivým závěrům, které zanesou zcela nový názorový proud na tuto obšírnou problematiku; a sice problematiku slova čichat.

Nový rozměr, nebo chcete-li přelomový objev, kterého se nám podařilo dosáhnout při sponatnním použití slova „čichat“ je vskutku zajímavý. K čichání dochází za krajně „zdraví škodlivých podmínek“. Většinou ve spojitosti s kapalinami. Formou jejich požívání skrze ústa a to ve velkém množství. Zaběhlé principy použití jazyka českého nám z historického hlediska doposud předkládaly čichání jen jako věc čistě spojenou s nozdrami a nosem obecně. Velikost našeho poznání se o to rozšířila, že čichání se dělí s chuťí takříkajíc rovným dílem o prostory úst a povrch jazyka, čili ubírá doposud přeceňované chuti na opodstatňení jejího významu. Jinak řečeno – společnost korektně mluvící by se měla naučit použítí slova „čichat“ i v souvislosti s konzumací ústy a to bez prokazatelného čichového zabarvení neboli pachu. K rozšíření významu čichání došlo a je na místě se tomuto faktu podřídit. alt

Čichání jako takové se může objevovat zřídka na českém venkově, mnohdy v prostorách společenských, často tam, kde lidem na správné mluvě nesejde. Denně jsme svědky lidí prokazatelně čichajících, kteří se trapně vyhýbají připustit, že k čichání vůbec došlo. Proč se toto téma tubuizuje a proč se dotyční ke svému čichačství nedoznají pramení zjevně z jejich nedostatečného obeznámení s novými trendy ve vývoji jazyka, který je, jak známo, dynamický a mnohdy zmate i jedince s velmi silným přesvědčením o své znalosti.

Co je potřeba vědět? Vypravíme-li se za zábavou je nutné vyčistit si čichací ústrojí a nečichat přes den, kdyby se to večer s čicháním přehánělo, mohlo by dojít k přečichanosti. Když už není co čichat: vypraví se čichající kolektiv do nejbližšího restauračního zařízení a tam se zčichá pokud možno do stavu, kdy už čichat není třeba. Aby nečichaly vaše děti je vhodné si s nimi o čichání otevřeně promluvit, v nejhorším případě jim dát přičichnout, ale ne moc; mohlo by je to nalákat. Nárazové čichání mezi adolescenty je nevyhnutelnou daní vzrůstající nejistoty ve společnosti, obzvlášť v pohraničí s Německem, kde došlo k objevu největšícho čichajícho ložiska v republice.

Poznámka sponzorská: Poděkování patří firmám Gambrinus a Božkov, bez nich by k takovému objevu težko mohlo kdy dojít.

Svoje naléhavé dotazy a akutní problémy zasílejte ke mě na mail. Pokusím se všechny včas vyřídit.

článek byl převzat z autorova webu http://knihovnik_dousa.bloguje.cz/