Ústecký kraj pokračuje ve svém sociálním experimentu při vytváření páteřních škol rychlým tempem, a tak i do Rumburku na sklonku loňského roku dorazil příkaz úředníků odboru školství Ústeckého kraje, aby ředitelé Gymnázia Rumburk, Střední zdravotnické školy a Obchodní akademie předložili své návrhy na vytvoření tzv. páteřní školy. Jak už se stalo zvykem, Ústecký kraj toto své politické, a bohužel je třeba zcela otevřeně říct i nepodložené rozhodnutí jednoduše bez jakékoliv diskuse ředitelům obou zmíněných škol sdělil a očekává, že i my ve Šluknovském výběžku pochopíme příkaz doby. Vzhledem k tomu, že si na rozdíl od části zastupitelů Města Rumburku můžu dovolit mít na věci vlastní názory, aniž bych musel čekat na to, až mi bude povoleno se k věci vyjádřit , dovoluji si reagovat na některé skutečnosti, které se objevují v souvislosti s tlakem na vytvoření jediné páteřní školy v Rumburku.
Vzhledem ke zkušenostem, které jsem při svých snahách vést diskusi o problematice středního školství v našem městě získal, musím podotknout, že vše, co je v mém příspěvku napsáno, je mým názorem, ke kterému jsem dospěl poté, co jsem se seznámil se všemi dostupnými materiály a co jsem absolvoval několik jednání s osobami přímo se podílejícími na rozhodování o osudu středního školství v Rumburku. Tento úvod je nutný, vzhledem k tomu, že se pro některé zájmové skupiny stává každý, kdo projeví svůj názor na věc, osobou nemající vlastní vůli a členem zfanatizovaného davu, který zbytečně čeří vodu ve věci již hotové. Stačí se začíst do internetových stránek a zjistíte, že umění diskuse a předkládání argumentů i v našem výběžku dostává na frak na celé čáře a je nahrazeno bojem proti osobám majícím jiný názor.
Jedním z důvodů, proč má být onen sociální experiment v podobě tzv. páteřní školy realizován, je údajná větší efektivnost velkého školského subjektu, a to v oblastech personální, materiální, ekonomické atd. Pokud se budete blíže zajímat o konkrétní podobu deklarovaných efektů, budete mít smůlu. Pominu-li to, že by se na školství (o to víc na školství ve Šluknovském výběžku, který je svou vzdělanostní strukturou obyvatelstva hluboko pod celostátním průměrem) šetřit nemělo, rozhodně nelze pominout tu skutečnost, že argumenty směřující k vytvoření páteřních škol nejsou podloženy ověřenými fakty, ale toliko cíleným projektem politické reprezentace Ústeckého kraje. Pokud opravdu existují fakty podložené skutečnosti, které svědčí pro sloučení tak různorodých středních škol, tak jak se o to pokouší Ústecký kraj, ať jsou taková fakta „položena na stůl“ a nechť se o nich vede diskuse. To se však neděje, neboť je jednodušší s „lidem prostým“ nehovořit a nevratná a možná i destruktivní rozhodnutí toliko sdělovat. Opravdu rád bych slyšel z úst povolaných,např. z úst krajského radního pro oblast školství Ing. Jakubce ona fakta, která mají doložit, jak je „úžasné“ udělat ze dvou škol s tradicí a potencionálem nesourodý moloch. Samotný projekt páteřních škol, tak jak se sním může kdokoliv seznámit na internetových stránkách Ústeckého kraje, ve své závěrečné tzv. SWAT analýze obsahuje podstatně víc negativ spojených se slučováním škol než tam uváděných kladných stránek takového projektu.
Nezastávám názor, že sloučení Gymnázia Rumburk, školy s obrovskou tradicí, léty prokázanou kvalitou a především školy, jejíž absolventi jsou jen těžko k nalezení na seznamu uchazečů o zaměstnání vedených na úřadech práce, se zdravotní školou a obchodní akademií, tedy se školami zaměřenými zcela jiným směrem, může být prospěšné pro jakéhokoliv účastníka této „transakce“. Učitelé rozhodně nemohou být nadšeni tím, že každou hodinu budou učit svůj předmět jinak , což rozhodně neprospěje kvalitě výuky s dopadem na žáky. Jakým způsobem se zvedne kvalita škol takovým „křížením“, je opravdu jen v hlavách sociálních inženýrů z řad úřednictva z krajského úřadu.
Ve věci projektu zdravotní škola a obchodní akademie, který staví do popředí to, že oproti své „konkurenci“ zachová všechna studijní místa a věci „zůstanou při starém“ ,je třeba říct, že jde o sice líbivou, ale jen těžko splnitelnou deklaraci. Zde je třeba se ptát, a to i přes to, že bude tazatel považován přinejmenším za asociála, zda je rozumné zachovávat obory, jejichž absolventi nenacházejí uplatnění a ihned po škole skončí v řadách nezaměstnaných ??? Je to legitimní otázka a mělo by se na ni odpovědět reálně místo tak krásně znějících slibů o zachování všeho a všech.
Neodpustím si na závěr vyjádřit překvapení nad přístupem vedení města Rumburku a části jeho zastupitelů. Kdo byl na posledním jednání zastupitelstva, případně se snažil s vedením města vést na téma střední školství v Rumburku diskusi, ví, o čem píšu. Zastupitel bez názoru, případně zastupitel, který musí počkat, až mu názor bude povolen , je pro občany řešící podstatné problémy své a svých rodin minimálně názornou ukázkou toho, jak se věci v naší demokracií mají. I tady máme politiky, kteří oplývají uměním udělat ze své prohry výhru či ,chcete-li , z nouze ctnost.
Nebylo by od věci, aby se v tak podstatné záležitosti začalo naše město chovat jako samostatný subjekt a uvažovat o tom, jestli by kromě nemocnice nemělo mít třeba taky gymnázium, tak jak tomu zatím ještě je už od roku 1906.
K. Malaník
