weby pro nejsevernější čechy

Pět miliónů prezidentů

Přestal jsem to sledovat už  před nějakým tím pátkem. Každý týden se nám totiž  množí kandidáti (kandidátky) na prezidenta, takže mám pocit, že těsně před konečným termínem na přihlášení jich bude srovnatelně s počtem Čechů a Čechyň starších čtyřiceti let. Když se na to člověk koukne, tak to vypadá, jako by právě věkový limit byl tím jediným určujícím a rozhodujícím kritériem. Na prezidentskou funkci si myslí kde kdo. Asi je to v principu v pořádku. V téhle zemi se bez myšlenky na „politiku“ ani neupšoukneme, takže vynechat závody o místo na Hradě by asi vypovídalo o nějaké osobnostní nedostatečnosti vlastence (vlastenky) staršího (starší) čtyřiceti let. ((Prosím laskavě o povšimnutí, jak zoufale se snažím o politicko-genderovou korektnost a jak to vypadá idiotsky!)) Přitom: jen se podívejme, jaké asi postavení v politické hierarchii našeho státu má osoba v prezidentské sesli. Kromě jakési nepsané funkce „morální autority“ toho mnoho není. (No tak! Vy tam vzadu, nemelte se mi tam! Nepovykujte!) Ten náš první polistopadový prezident (tehdy, tuším, ještě president) byl jasnou ikonou jakési změny. Schematicky – zřejmě změny z „nesvobody“ ke „svobodě“. (Ano, jasně! Neřvěte mi tam vzadu!!!) Ten druhý prezident je jasnou ikonou opačného  trendu, tedy od relativní „svobody“ k nové „nesvobodě“ (Nepovykovat! Neházet předměty! Vy, tam vzadu!!!), přičemž tento směr odvozuji od toho, jak se všichni pod jeho viditelným i neviditelným vedením stáváme víc a víc závislí na „politice“, která by nám v demokratickém státě měla sloužit a přitom nás jen a jen podrobuje svým vlastním požadavkům… Takže z toho vychází, že každý z těch zhruba pěti miliónů myslitelných uchazečů o prezidentskou funkci (jéžiš – A UCHAZEČEK!) by byl (byla) lepší, než „však vy víte kdo!“. Samozřejmě, že jen a jen do té doby, než tam na ten Hrad usedne, to je jasné. Ještě se nepřihlásilo všech těch pět miliónů, ale začínáme se tomu číslu blížit. Ve výčtu dosavadních uchazečů (a – Boha! – UCHAZEČEK!), jejichž lidské, kariérní a profesní předpoklady jsou vesměs naprosto příšerné, mi ještě chybí modely „Pepa Ranař“ a „žena z lidu“. No, ještě je dost času. Zvažuji kandidaturu…. J Jako model „žena z lidu“, co jiného!?!