weby pro nejsevernější čechy

Situační zpráva – stav ořechů, psů a hudby (žádná politika!)

Nemohu si stěžovat. Pan kominík udělal, co kominíci dělají, takže krb táhne. V domě se oteplilo, sníh venku za oknem tím pádem vypadá přívětivě. Dominika mi přes léto nechala postavit „pracovnu“. Do místnosti, která před rekonstrukcí sloužila jako vstupní brána všech severáků, jihozápaďáků a jižáků do baráku, již netáhne. To je ta dobrá část zprávy. Ta horší je, že jsem byl tím pádem jaksi přinucen konečně zapojit všechny ty pracovní nástroje a teď, abych pracoval… Zatím to řeším tak, že se pravidelně odebírám do „pracovny“ a hluboce přemýšlím, kam vlastně patří ten tlustý kabel se třemi zdířkami (a čudlíky), když jsem si myslel, že má mít zdířek (a čudlíků) pět, takže nepasuje tam, kam ho napasovat chci. Z gauče pravidelně sleduje moje zápolení s kabely malá, ale velká setřice Anča a mám za to, že se mi neustále směje. Pro paní doktorku T. mám dílčí informaci, že gordonsetřice zatím expertně vyloupala a sežrala asi kilo vlašských ořechů, takže očekávám, že vbrzku konečně začne hovořit a budeme si moct seriózně popovídat o její výchově v dospělého psa. Irská Ryba dospělá je a hodně, takže nás sleduje shovívavě a z dálky, přičemž si nechává projevovat známky přízně, jaké stařešince domácnosti přináležejí. Anča zatím osciluje mezi tvrdohlavým autistou a klasickým „gaučákem“, přičemž si neuvědomuje, že mezitím vyrostla ve středního obříka. Pod jejím přísným dohledem jsem po několika poměrně marných pokusech obrátil při cvičení kytaru strunami od sebe a začalo to trochu fungovat. Když jsem ovšem na Anču promluvil přes bedny, znejistěla a šla prackou prozkoumat, proč na ní promlouvám z rohu od podlahy, i když stojím na opačném konci místnosti. Vyčítavě se na mně koukla a hodila výstavní „záda“ na gauči, z čehož soudím, že vzala na milost mojí dálkovou session s Albertem Kingem. On na YouTube, já v Doubici. Normální 21. století na konci světa. S Albertem cvičím rád, protože hraje málo tónů. Jde o to, kdy je zahrát, ne jak rychle a už vůbec ne, jak často – však si rozumíme, že? S ořechy vyjdeme do Vánoc, o tom žádná, ale ten koncert, na který se připravuji, je v sobotu. Takže, jestli jste to dočetli až sem, tak Vás očekávám 8.12. večer na Fabrice. Ta dááá….! ((Stav politiky je stále k zblití, tak o ní nepíši!!!))