Po předsunutém představení ústeckého Činoheráku se hlavní programový blok divadelního festivalu Vítr z hor rozjel ve středu 15. listopadu 2017 pásmem Songs for Bulgakow v podání německého souboru Freaks um Fremde.
Hele, nemám problém ty všelijaké akce odchodit a pořídit tam obrazovou dokumentaci. Ale fakticky není jiná cesta, než abych o tom pak psal já? Jednak mi to šíleně dlouho trvá, protože když je pár dní za sebou několik akcí denně, jen přebrat fotky trvá déle, než čas na oněch akcích strávený. A pak nejsem na nic z toho odborník, takže když něco sesmolím, často to dopadne tak, že se akorát všichni nakrknou…
Možná je to tím, že nerozumím německy a ani Němcům. Možná tím, že mi z rýmy akutně a aktuálně teklo z očí a ta kvanta dýmu z jeviště mi rozdráždila zrak tak, že jsem něco důležitého přehlédl. Možná je to tím, že já hanbář nikdy nic od Bulgakova nečetl a tudíž neporozuměl. Přišel jsem si totiž jak v letním kině na sezónním blockbusteru. Spousta efektů, viditelná snaha, úžasná hudba (Václavek je prostě Václavek), sem tam nějaký nápad, přepálená stopáž a na konci otázka „proč“. Ano, hudba fakt skvělá, loutka ohromující, jenže mi jen naskočila populární hláška „co tím chtěl básník říci?“. Proč se soubor namáhal s překladem do češtiny, když většinou stejně nebylo rozumět? Proč něco bylo přeloženo, když zbytek textů zůstal v němčině a něco dokonce v angličtině? Proč jsem nepochopil, jestli části měly být komické (nikdo se nesmál), části dramatické a části snad dojemné (brečel jsem akorát já z toho dýmu)?
Fotky z představení vypadají dost dobře, ale to je, alespoň pro mne, tak všechno:
