weby pro nejsevernější čechy

Odešel kamarád lidí, zvířat a humoru Bořík Frýba

Motto: Andělé se radují, dostali návštěvu. (Hana Frýbová)

„Tohle vážně není fór!“ Tato hrozná věta v průvodním dopise zadusila poslední jiskřičku naděje, že smuteční oznámení vyvedené po Boříkovsku třeba nebude tak smutné.

Bořivoj Frýba alias Bořík alias Ringo-Ding-O-Bivoj alias dědek Rum (jak se podepisoval na osobní přání a pozdravy) se narodil 16. července 1950 ve Varnsdorfu. Vyučil se knihařem a nějaký čas pracoval ve varnsdorfské filiálce tiskárenského podniku Severografia. Od té doby o něm vím. Můj táta totiž v tiskárně pracoval jako strojní sazeč a vícekrát vyprávěl o kouscích svérázného a veselého mládence Frýby. Ten se mi ale zanedlouho ztratil z doslechu. Zmizel do světa, v němž vystřídal mnoho zaměstnání a profesí. Po vojně zůstal rok v Aši, kde pracoval v textilce Tosta. Po příchodu na severní Moravu byl nejprve nočním recepčním na horské chatě Ovčárně pod Pradědem, pak traťovým dělníkem na železnici v Háji ve Slezsku. S manželkou Hanou, o níž láskyplně mluvil jako o Pralince – své „domácí múze“, a sedmiměsíční dcerkou Veronikou se v září 1975 vrátil zpět do rodného Varnsdorfu. Zde pracoval jako dělník a později v oddělení propagace podniku Velveta. V roce 1981 se svou rodinou, do níž mezitím přibyl syn Ondřej a dcera Štěpánka, putoval opět téměř přes celou republiku až do Opavy. Začal pracovat jako dělník u papírenského stroje v Olšanských papírnách v Žimrovicích, později nastoupil do nakladatelství OPTYS Opava jako grafik. Nakonec se dostal k práci, která se mu asi zamlouvala nejvíc a při níž byl opravdu šťastný – v opavském městském útulku se staral o „chlupaté psí a kočičí kamarády“.

Astrologové považují znamení Raka za negativní a introvertní, ale Bořík do této charakteristiky zapadal pouze datem narození. Negativista rozhodně nebyl a nálepka introverta by také nebyla úplně výstižná. O tom mimo jiné svědčí jeho bohatá publikační, výstavní ale i společenská činnost. Byl aktivním členem České unie karikaturistů (ČUK), Klubu kresleného humoru TAPÍR, opavské výtvarné skupiny X, Matice slezské v Opavě, Sdružení Werichovci Markvartice, krásnolipského Klubu českých turistů. Především však od mládí patřil do trampské osady Kanadští dřevorubci se sídlem na Vlčí Hoře, kam ho mezi své kamarády přivedl starší bratr Antonín.

Dědek Rum, kresba

Výtvarné nadání měl v genech. Rád vzpomínal na své začátky, kdy spolu se svým otcem – malířem – chodívali k profesionální grafičce a malířce Hance Krawcec pro kritické rady a připomínky. Kreslil vlastně pořád. Zpočátku pro sebe nebo pro kamarády. První ilustrace adresoval dětem, pro něž po celý život tvořil nejraději. Často jezdil do knihoven, mateřských a základních škol po celé severní Moravě, kde si s dětmi povídal a kreslil jim obrázky na přání. Nejedna škola a školka v Opavě i okolí se může pyšnit jeho obrázky nakreslenými přímo na zeď. Bohatý a pestrý záběr Frýbových výtvarných prací zahrnuje ilustrace knih, návrhy diplomů a log, kreslený humor a karikatury. Mnoho let každý týden přispíval svými kreslenými vtipy a obrázky Sedm rozdílů do opavského regionálního týdeníku Region. V Opavě dokonce nějaký čas jezdil autobus pomalovaný jeho postavičkami.

Jedním z důležitých inspiračních zdrojů pro něj byla příroda. Jeho omalovánky, které byly volně k dispozici na webových stránkách města Opavy, pravidelně využívaly tamní školy pro enviromentální výchovu. Omalovánky od roku 2013 kreslil také jako pravidelný doprovod ke kvízům pro děti v Opavském přírodovědném zpravodaji. Jeho svěží ilustrace doprovodily i brožuru Milana Kubačky Příroda Opavska ve čtyřech ročních obdobích.

Žába skáče po blátě, omalovánka

Obdivuhodná byla rovněž spolupráce s opavskou Knihovnou Petra Bezruče,  jejímž výsledkem byl například internetový časopis pro dětské čtenáře Knihomílek.

Z více než dvou desítek jím ilustrovaných publikací, si nejvíce cenil regionální učebnice Perla Slezska – Hradec nad Moravicí a okolí vytvořenou v Základní škole v Žimrovicích. Pro Město Hradec nad Moravicí nakreslil papírový betlém. Ilustroval také učebnici Soni Váchalové Survival Czech.

Pro děti ilustroval často, tak zmíním alespoň dva tituly: na Slovensku vydané jeho autorské dílko S Vendelínom do rozprávky a knížku Evy Bulatové: Neuvěřitelná dobrodružství panáčků z tvého pokojíčku. Pro dospělé ilustroval například knihy svého dobrého kamaráda Miroslava Buberleho Paťácia Kantořina – těžká dřina, nebo „ozdravné“ knihy Rajko Dolečka Být štíhlým po česku, Václava Budínského Vaříme & jíme zdravě, levně, s humorem atd.

Varnsdorfští spolurodáci ho dlouhá léta znali jako kreslící polovinu výtvarné značky bflm (záruky neotřelého humoru), která v sobě skrývala píšícího Martina Louku. Uspořádali spolu víc než desítku výstav a společně vydali půl-knížku Dělat legraci není žádná sranda. Druhá půle téže knihy má název Každá sranda něco stojí a nabízí 73 strany Frýbova kresleného humoru.

Obálka knihy opavsko-varnsdorfského tvůrčího dua bflm

Bořík Frýba byl u toho, když se v roce 2015 zakládal Klub kreslířů a humoristů. Ještě téhož roku nadšeně zval přátele ke čtení nového časopisu Tapír, jehož byl Klub vydavatelem. V roce 2016 se stal absolutním vítězem Mezinárodního festivalu kresleného humoru ve Františkových Lázních, pro který vytvořil logo.

Samostatně vystavoval mj. v rodném Varnsdorfu, na Vlčí Hoře, v Žimrovicích, v České Třebové, v Opavě, Aši. Nejdál jeho dílka putovala do australského velkoměsta Sydney. S Frýbovou tvorbou se zájemci v našem regionu mohli seznámit na dvou výstavách v Městské knihovně Varnsdorf: Na skok doma (2013) a Myšmaš (2020), kterou uspořádal společně s kamarádem a fotografem Lubošem Svobodou. Myšmaš lze shlédnout ještě do 6. listopadu. Čtenáře na ni zvu několika aktuálními ukázkami.

V jednom televizním rozhovoru při zmínce o svém zaměstnání v psím útulku Bořík Frýba s potutelným úsměvem poznamenal: „Nikdo nemůže říct, že po mně ani pes neštěkne.“ Svým životem a tvorbou zanechal výrazně pozitivní stopu i ve světě lidí, které měl rád. Jeho veselé obrázky jsou toho trvalým důkazem.

Bořík Frýba odešel nečekaně v neděli 27. září 2020.

Milan Hrabal

Tučňáci v rouškách dodržují rozestupy, kresba
Kobylka od Coviů, kresba