weby pro nejsevernější čechy

Vánoční jarmark na BGV 2013

Na varnsdorfském gymnáziu se stalo tradicí, že konec roku uzavírá vyhlášený vánoční jarmark – a jinak tomu nemohlo být ani letos, v pátek 20. prosince 2013.  Studenti se postupně mění, tradice zůstává zachována. Prodejní stánky s rozličnou všehochutí a známými tvářemi na chodbách, v každé třídě studenti připravení s nabídkou pro příchozí, v tělocvičně STARSky, na schodech zpívání a troubení, v aule vlastně neustále běžící program a hlavně spousta, spousta, SPOUSTA lidí. Už v Jiřetíně jsem začal mít silný pocit, že některé akce překonávají svou pověstí vlastní kapacitní možnosti. A tady, chvílemi zablokován v davu bez možnosti pohybu tam či zpět, jsem se v tomhle názoru jen utvrdil. Vyhlášenost akce pak dotvrzuje přítomnost rumburáků, kteří před jejich vlastní gympláckou akademií dali přednost výletu sem, do Varnsdorfu…

I když jsem letos byl na místě s velkým předstihem, přišlo mi to nějak strašně hektické a neuvěřitelně krátké. Zatímco v roce předchozím jsem stačil oba programy v tělocvičně, všechny třídy jsem obešel několikrát, zblízka se dostal ke zpěvákům a hráčům na schodech, letos jsem to všechno jen tak nějak lehce štrnknul a najednou jsem měl na hodinkách skoro osm. Myslel jsem, že někdy po 18:00 už lidi chodit nebudou, ale ještě před onou konečnou osmou byly chodby pořád plné. Spoustu známých jsem alespoň koutkem oka zahlédl, o spoustě mi jen vyprávěli, že tu taky fakt byli. Dětský koutek fungoval jako vždy, narazil jsem i na „masážní salon“.

Co mne překvapilo mírně nepříjemně – když jsem v minulých letech kroužil po třídních „prodejnách“, neustále jsem čelil nabídkám, nastavovaným výrobkům a podmínkám, že fotit jen když si něco koupím. Proto jsem se tentokrát vybavil peněženkou, jenže na akčního prodejce jsem v podstatě narazil v jedné jediné učebně… Nevím, jestli jsem šel tak pozdě, že už všichni odpadli a cítili se tak nemohoucí, jako Ježíšek na poštovně, který už na konci večera držel ruce nad hlavou v gestu „vzdávám se“. A docela trapas bylo při prvním programu v tělocvičně „vynechání“ na programu uvedených mažoretek – chudáci připravené holky ze ZŠ Edisonova museli sledovat, jak se obecenstvo zvedá a odchází, protože moderátorka se tvářila, že už je těch všech úžasných a super vystoupení konec.

Nakonec i letos nezbývá než smeknout nad všemi těmi, kteří jsou schopni a ochotni tohle zorganizovat. A pevně doufám, že ten elán vydrží do příštích let, o takovou akci by bylo hodně špatné přijít.

A ještě než se všichni zkusíte najít na fotkách, doporučuji prohlédnou si nejdřív obrázky tady. Slečna autorka je důkazem, že reportážní fotky se dají dělat i jinak a nemusí jen obyčejně dokumentovat, že „někde něco bylo“. A určitě ji nechválím jen proto, že se rozhodla vyfotit i mě :-)