Tradiční jiřetínské velkopáteční setkání milovníků poezie spojené s vyprávěním o osudových chvílích na sklonku pozemského života hlavního hrdiny křesťanů Ježíše Nazaretského se letos uskutečnilo 3. dubna, tedy o dva týdny dříve než loni.
Tato akce prožila zvláštní výročí – od prvního ročníku uplynulo totiž dvacet let, ale vlastní výstup dosáhl teprve plnoletosti. Stalo se tak v důsledku proticovidových opatření v letech 2020 a 2021, kdy akce s větším počtem lidí byly zakázány.
Cestou bolesti 2026Díky vlídnému počasí s občasnými úsměvy slunce se na úpatí památné Křížové hory v Jiřetíně pod Jedlovou sešlo šedesát účastníků širokého věkového rozpětí od malých dětí po důchodce. Tradice byla naplněna i tím, že opět dorazila skupinka asi deseti lužickosrbských příznivců z Bóšic, Budyšína a Róžantu, a tak u tří zastavení zazněla poezie také v překladu do lužické srbštiny. To potěšilo i skupinku členů Společnosti přátel Lužice, kteří do Jiřetína dorazili z Prahy.
Jistou komplikací, kterou se však podařilo překonat, bylo, že české poutníky nečekaně předběhla větší skupina německých turistů, kteří dlouze postávali u každého zastavení a naslouchali výkladu ve zvučné němčině. Rušilo to pouze u prvního zastaveni, pak se odstup mezi oběma skupinami zvětšil na přijatelnou vzdálenost. Další nečekanou odchylkou od tradice byla neúčast místního faráře, na jehož výstižné završení celé akce se mnozí účastníci těšili. Závěrečné slovo tedy zůstalo na aktérech Martinu Loukovi a Milanu Hrabalovi, který v samém závěru popřál požehnané Velikonoce také přítomným Lužickým Srbům v jejich mateřštině.
PS: Někteří účastníci se znovu zajímali, zda Hrabalův básnický cyklus lze někde získat v tištěné podobě, zde je přehled dosavadních vydání.
2025 ->, 2024 ->, 2023 ->, 2022 ->, 2018 ->, 2017 ->, 2016 ->, 2015 ->, 2014 ->, 2013 ->, 2012 ->
