weby pro nejsevernější čechy

Nominace Lorety Rumburk

Obnova památky Loreta Rumburk je za Ústecký kraj nominována na Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro Futuro (Dědictví pro budoucnost).Loreta Rumburk – Expozice církevního umění Šluknovska (vstupní schodiště) – Foto: Jiří Stejskal Areál Lorety v Rumburku byl za Ústecký kraj vybrán jako nejlepší příklad obnovy kulturní památky za rok 2013 a byl nominován do celostátního kola Ceny Národního památkového ústavu,  jejímž cílem je vyzdvihnout zásluhy o záchranu kulturních památek, významné objevy a nálezy, příklady kvalitních oprav či restaurování a úspěšné prezentace kulturního dědictví. 

Vlastník areálu, Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk, zrekonstruoval vstupní budovu v letech 2012–2013. Projekt za 1,5 milionu Kč byl realizován díky příspěvku z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. K obnově objektu přistoupila farnost proto, aby veřejnosti zpřístupnila další část rozlehlého loretánského areálu z 18. století a prezentovala dosud opomíjené církevní dějiny regionu.

Vstupní budova do areálu Lorety byla delší dobu nevyužitá a neudržovaná, řada konstrukcí podléhala postupné degradaci. U objektu nefungoval systém odvětrávání a odvodnění, díky nevhodně provedeným opravám realizován v posledních 20-ti letech (sanační omítky) zde docházelo ke vzlínání vlhkosti, konstrukce byly viditelně poškozené solemi. V roce 2013 byla v této budově instalována stálá „Expozice církevního umění Šluknovska“ (přístupná celoročně). Pro její zřízení byly stavebně upraveny interiéry, které obnášely úpravy vnitřních omítek (po předcházejícím restaurátorském průzkumu), instalace osvětlení a zabezpečovacích systémů. Zároveň byly opraveny veškeré dřevěné konstrukce jako podlahy, schodiště, okenní a dveřní výplně. Pro zvýšení tepelného komfortu bylo součástí úprav dodání nových okenních křídel na vnější plášť fasády v prvním patře. Tyto práce vycházely ze starší obrazové dokumentace vstupního křídla. Součástí oprav byly také restaurátorské práce na dekorativní výmalbě (finanční prostředky byly získány roku 2012 z Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury).

V území, které je díky složitému historickému vývoji ve 20. století známé svou společenskou a historickou dezintegrací, představuje komplexní obnova areálu Lorety v Rumburku a její nová náplň významný kulturní počin.

Loretánská kaple v Rumburku patří od svého posvěcení v roce 1707 k duchovním dominantám Šluknovského výběžku. Její nákladná stavební obnova a restaurování probíhá od roku 1996. Expozice církevního umění Šluknovska umožnila návštěvníkům nově zpřístupnit dosud nevyužité a prostory ve vstupní budově. Své místo zde našly exponáty úzce spojené s bohatým duchovním životem v areálu rumburského kapucínského kláštera, násilně zrušeného v roce 1950. Současně se zde prezentují poutní místa a křížové cesty Šluknovska a představuje historie tří kostelů, zbořených v regionu v letech 1960-1975, řekl páter Jozef Kujan, ředitel salesiánské komunity se sídlem v Rumburku, pověřený obnovou Lorety Rumburk. „Tematicky pojatý hlavní výstavní prostor přibližuje život Svaté rodiny a symbolicky navazuje na duchovní poselství loretánské kaple – Svaté chýše. Obrazy a sochy Marie, Ježíše a Josefa z období gotiky a baroka doprovází úryvky z Bible. Ve výstavním prostoru zní barokní skladby, zkomponované přímo na Šluknovsku, a duchovní hudba, provozovaná před rokem 1945 v kapucínském klášteře a loretánské kapli v Rumburku,“ doplňuje projektová manažerka římskokatolické farnosti Klára Mágrová. 

Areál Lorety v Rumburku se v dané kategorii utká o vítězství s těmito památkami, které jsou nomino-vany v dalších krajích:

Křižovatka (okr.Cheb) – kostel sv. Kateřiny; Nebílovy (Plzeň-jih) – výmalba Velkého sálu v zadní budově zámku; Trpisty – zámek (okr. Tachov); Židovské památky v Plzni; Nový hrad u Kunratic; Synagoga v Nové Cerekvi a rabínský dům v Polné; Synagoga v Krnově.

Ústecký kraj má kromě obnovy a restaurování památky areál Lorety v Rumburku nominovanou ještě výstavu Zničené židovské památky severních Čech 1938 – 1989, ta je však zařazena do kategorie „prezentace památek“, o které bude vydána samostatná tisková zpráva později.

O vítězích kategorií bude rozhodovat komise z členů vědecké rady NPÚ, ICOMOS a dalších institucí. Členové komise vypracují posudky na jednotlivé vítěze krajských kol a na společném zasedání za předsednictví generální ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové informace vyhodnotí a navrhnou vítěze.  

„Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro Futuro je pro nás příležitostí podpořit vlastníky a další, kteří se v péči o kulturní dědictví angažují. Rádi bychom tímto způsobem ocenili všechny, kteří vnímají památky a jejich kulturní potenciál jako nezpochybnitelnou hodnotu, uvědomují si význam kulturního dědictví pro naši identitu a prostředí života a přistupují zodpovědně k jeho zachování. Věříme, že ocenění bude podnětem k hlubšímu zájmu veřejnosti o podstatu a principy památkové péče a inspirací pro další pozitivní kroky v této oblasti,“ vysvětlila Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Cenu v podobě diplomu a pamětní plakety, jejíž podobu navrhli studenti Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy v Jablonci nad Nisou, předá generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková u příležitosti Dnů evropského kulturního dědictví v září tohoto roku. Výherci jednotlivých kategorií navíc získají roční předplatné odborného časopisu Zprávy památkové péče a roční rodinnou vstupenku na objekty ve správě Národního památkového ústavu.

Daniel Vágner 

 

Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů v oblasti záchrany a rozvíjení hodnot památkového fondu ČR a vede jeho soupis. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých věcí, objektů i území kulturními památkami ČR a zajišťuje v rámci jejich dokumentaci. V oblasti výkonu odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jakožto vědecké pracoviště aktuálně pracuje na 29 projektech s příspěvkem z evropských grantů a 36 vědeckých projektech s příspěvkem od institucí České republiky. Věnuje se odborným školením v oblasti památkové péče. Ročně vydá zhruba 50 publikací. Odborné možnosti a znalosti zúročuje také v péči o více než 100 nemovitých kulturních památek, o něž se z pověření státu stará a které zpřístupňuje veřejnosti.

Areál Lorety Rumburk, přiléhající ke kapucínskému klášteru, byl vybudován podle plánů vídeňského architekta J. L. Hildebrandta v průběhu 1. pol. 18. století. Ambity jsou přízemní, vstupní křídlo (frontispicium) je dvoupodlažní, zdůrazněné hranolovou věží. Kaple Svatých schodů byla vystavěna v letech 1768–70. Vstupní patrové křídlo bylo postaveno letech 1743–53 podle plánů neznámého architekta jako internát, obytná budova pro chlapce – zpěváky. Plocha fasády je vertikálně členěna lisenovými rámy – fasáda je hladká vyjma středního pole které je omítnuté zdrsněnou omítkou. Loreta v Rumburku náleží k nejvýznamnějším památkám města a vytváří jedno z nejdůležitějších duchovních i kulturních center regionu.