V sobotu 26. září 2026 se uskutečnilo slavnostní otevření rozhledny na vrchu Jitrovník.
Nová rozhledna, která o titul nejsevernější vyhlídkové stavby připravila Tanečnici u Mikulášovic, tu nějakou dobu stála, ale bez kolaudace „nepřístupná“, byť ne všichni brali toto omezení vážně. Velkolepě pojatá akce v sobotu konečně rozhlednu zpřístupnila masám nedočkavců.
Hodnocení akce na FB Klubu českých turistů Rumburk:
Slavnostní otevření rozhledny Jitrovník u Šluknova a Mezinárodní pochod s doprovodným programem – 26.9.2026
Při příležitosti slavnostního otevření rozhledny Jitrovník připravil Klub českých turistů Rumburk pochody s cílem u samotné rozhledny. Na výběr bylo šest tras z pěti startovacích míst, kde probíhala registrace účastníků. V cíli obdrželi účastníci diplom, malou dřevěnou plaketku a drobnou svačinu.
Ve 12,30 hodin proběhlo slavnostní otevření rozhledny na Jitrovníku a pokřtění makety rozhledny.
V průběhu dne probíhal připravený doprovodný program plný hudby, soutěží u stánku Lesů ČR či stánku turistického značení a bylo možné shlédnout ukázky dravých ptáků, v obležení byly stánky s dobrým jídlem a pitím.
Poděkování patří všem organizátorům, obsluze stánků a počasí, že přálo.
Ať rozhledna Jitrovník slouží k potěše a radosti.
Ráj rozhleden, za který je Děčínsko považováno, má od soboty 26. září 2026 novou chloubu. Na Jitrovníku nedaleko Šluknova otevřeli novou rozhlednu. Ta se stala nejseverněji umístěnou rozhlednou v Česku, o tento titul připravila Tanečnici u Mikulášovic. Na Jitrovník se rozhledna vrátila po 123 letech.
Od rána proudily ze Šluknova i z jiných směrů na Jitrovník davy turistů, kteří si nechtěli nechat ujít slavnostní okamžik otevření nové rozhledny. Naposledy se tak stalo po desítkách let v roce 2013 na Janově. Novou rozhlednu na Jitrovníku postavilo město díky přeshraničnímu projektu. „Rozhledna vznikla na základě přeshraniční spolupráce s městem Sohland,“ vysvětluje starosta Šluknova Tomáš Kolonečný.
Během prvního dne na novou rozhlednu zamířilo odhadem několik tisíc návštěvníků. Za dobrého počasí lidé uvidí z Jitrovníku desítky kilometrů daleko, vidět bude Sněžka a v opačném směru Klínovec. Jako turistický cíl je to velmi zajímavé místo, řekl starosta města Šluknov Tomáš Kolonečný. „Nejenom pro turisty, ale samozřejmě i pro místní obyvatele,“ dodal. Podle něj má význam také pro návštěvníky z německé strany hranice.
Nová rozhledna má pozinkovanou ocelovou konstrukci a dřevěný obklad. Její životnost by měla být nejméně 70 let a údržba má spočívat převážně v kontrole spojů a obnově nátěru dřevěných částí jednou za pět let. Autorem návrhu eliptické konstrukce je architekt Tomáš Beneš. Rozhledna stála podle Kolonečného zhruba 13 milionů korun, z toho 11 milionů pokryly dotace.
Nově otevřená rozhledna není na Jitrovníku první. Tu původní dřevěnou postavila šluknovská sekce Horského spolku pro České Švýcarsko již v roce 1888, turistům ale sloužila jen patnáct let. V roce 1903 ji totiž strhla vichřice. „Postavení rozhledny umožnil statkář Johann Vogel, na jehož pozemku se vrcholek Jitrovníku nacházel. Byl velmi podnikavý. Nejprve si pod rozhlednou otevřel malé občerstvení. A protože se to ukázalo jako dobrý podnikatelský záměr, tak jej rozšířil v alpském stylu. Nakonec mu to přinášelo téměř víc peněz než hospodářství,“ přibližuje vznik první rozhledny na Jitrovníku ředitel Státního okresního archivu Děčín Jan Němec.
Rodina Vogelu v okolí Jitrovníku působila i po smrti Johanna Vogela. Jeho syn Johann mladší zdědil dnes již neexistující statek, restauraci získal Alfred Vogel a nejmladšího syna ze statku vyplatili. Za peníze z dědictví si pak pořídil restauraci Střelnice v nedalekém Království. Po druhé světové válce pak o své majetky přišli.
Ve Šluknově v sobotu město otevřelo novou rozhlednu. Na místě původní dřevěné věže z konce 19. století tak po více než 120 letech vyrostla nová, 31 metrů vysoká konstrukce. Přilákat by mohla turisty nejen do Českého Švýcarska, ale i do Šluknovského výběžku. Pro příznivce turistiky je totiž zajímavá tím, že jde o nejsevernější rozhlednu v Česku.
Rozhledna je ocelová, má eliptickou konstrukci a dřevěný obklad. Navrhl ji architekt Tomáš Beneš. Město za ni zaplatilo 13 milionů korun, z toho 11 milionů pokryly dotace. Vydržet by podle vedení Šluknova měla nejméně 70 let.
Zájem o novou rozhlednu je obrovský. Od sobotního rána se na ni přišly podívat už stovky lidí, nejenom z Čech, ale i ze sousedního Saska. Klub českých turistů připravil dokonce i několik turistických tras, které vedou například ze saského příhraničí nebo z okolí Děčína.
Konstrukce má dvě schodiště – jedno slouží k výstupu nahoru na vyhlídkovou plošinu a druhé pro sestup dolů.
Vzhledem k velkému zájmu, který nikdo nereguluje, se na schodišti vedoucím nahoru tvořily chvílemi poměrně dlouhé fronty. V horních partiích má rozhledna výkyvy od tří do pěti centimetrů a do toho má schody a veškeré podlahy z roštů.
Důvodem otevření nové rozhledny podle vedení Šluknova bylo navázání na tradici – rozhledna zde stála totiž už mezi lety 1888–1903. Obyvatelé Šluknova pravidelně na Jitrovník chodí na procházky, zajímavým místem je ale i pro turisty ze sousedního Saska.
Stavba je proto součástí přeshraničního projektu města Šluknov a německé obce Sohland an der Spree. Zájem fanoušků rozhleden může vzbuzovat i to, že jde nově o nejsevernější rozhlednu v Česku. Nahradila doteď nejsevernější rozhlednu Tanečnice, která je od kopce Jitrovník vzdálená přibližně 20 kilometrů.
V citovaném textu jsou věci, co stojí za vypíchnutí. Dvě schodiště. Logické, že. Jedno nahoru, druhé dolů. Ovšem nikdo to nereguluje, nikde to napsané není, davy se valí oběma směry především nahoru. Fronty tak byly nejen na jednom schodišti, ale i na tom druhém. Tím ovšem docházelo k inverznímu efektu Cimrmanových horníků – nahoře na vyhlídkové plošině se hromadili ti, co se chtěli už dostat dolů, ale neměli šanci prorazit vzhůru proudícím davem. Podívejte se na bod č. 4 provozního řádu rozhledny a porovnejte ho s dostupnými snímky.
Pravda asi je, že když věž přežila sobotu a nic se nestalo, tak oněch slibovaných 70 let asi nebude problém…
Co se týče návštěvnosti, asi obdobnou akci nepamatuji (nebo už rychle zapomínám). Odhadovat a počítat nezvládám, ale řeč by mohla být spíš nikoli o řádu stovek, ale spíš tisíců. V některých okamžicích opravdu nebylo možno projít, ať na rozhledně či pod ní, nebo na prostranství, kde probíhal program. A čeština byla ve značné menšině. Co se všude popisovaných skvostných výhledů týče, nemohu sloužit. Sic počasí vyšlo skvěle a viditelnost byla úžasná, já viděl jen lidi, lidi a lidi.
