weby pro nejsevernější čechy

Otevřete oči

Chodíme kolem nich denně, dávno je nepovažujeme za hodna pohledu, natož za něco krásného a obdivuhodného. Přesto představují nedílnou součást našeho okolí a našich dějin a leckdy se jedná o objekty vskutku průkopnické a pozoruhodné. Ve čtvrtek 23. února 2012 pozval Kruhu přátel muzea Varnsdorf, konkrétně Klub přátel historie a historických staveb, všechny zájemce do malého sálku městského divadla na přednášku Průmyslová architektura ve Varnsdorfu. Přednášejícím byl Mgr. Lukáš Beran z Výzkumného centra průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze, který je spoluautorem plánovaného monumentálního knižního cyklu Industriální topografie, z něhož zatím vyšel první díl věnovaný Ústeckému kraji (v korekturách je kraj Karlovarský).

Ku prospěchu věci to vzal poměrně zeširoka – proč a jak vůbec průmyslová architektura v podobě, jakou dnes známe, vznikla a jak se stala průkopníkem technologií, které dnes považujeme za samozřejmé (ploché střechy, železobeton, prosklené fasády, protipožární systémy, vyvedení technologií mimo hlavní budovu).

Od Anglie přes Německo a Rakousko-Uhersko až k její největší vesnici a nejbližšímu okolí – tkalcovny, přádelny, textilky, slévárny, strojírny, koželužny, barevny, to vše na známých i neznámých fotografiích. Na rozdíl od knihy (kterou lze zakoupit třeba ve Varnsdorfském muzeu), která je uspořádána místopisně, postupovala přednáška časově i po osobnostech (ať již projektantů či stavitelů).

Zajímavostí plno. Od neuvěřitelného faktu, že projektanti (prý to nebyli až tak architekti – ti dělali „jen“ fasády) nejezdili na místo a navrhovali stavby jen na základě zadání na dálku, podle počtu a druhu požadovaných strojů. Jejich výstupem bylo několik málo listů s plány v měřítku 1:100, které zadavateli zaslali korespondenčně – ten pak zadal stavbu firmě, která podle nich dokázala do roka objekt dovést do provozuschopného stavu (zkuste dnes absolvovat stavební řízení). Po skutečnost, že v okolí je (ale bohužel už také není) dodnes zachováno několik skutečně průkopnických staveb – třeba v Krásné Lípě prosklená fasáda bývalé továrny stávkového zboží v Bezručově ulici.

Takže při chůzi zvedněte oči. A nezapomeňte si pořídit alespoň tu knihu, o níž se lze dočíst: První díl Industriální topografie, věnovaný Ústecku, představuje kraj, který počtem objektů průmyslového dědictví a typologickou pestrostí, velkorysostí architektonických řešení industriálních budov i technických koncepcí patří k nejpozoruhodnějším v České republice. Kniha lokalizuje 778 staveb a areálů v 587 heslech, obsahuje 17 map a 570 černobílých vyobrazení.

{module industrial}