weby pro nejsevernější čechy

Ještě jednou na kruhák, neboli Gympl

Minule jsme byli na kruhovém objezdu a zastavíme se tu i podruhé a prohlédneme si fantasticky účelnou a vzhledově působivou stavbu rumburského gymnázia ve stylu vídeňské secese. Rumburští o zřízení ústavu požádali již v dubnu roku 1901, ale císařské povolení bylo uděleno v listopadu 1905.

Krásná, slohově čistá výstavná budova se měla stát připomínkou 60. výročí císařova vládnutí, proto musela být dokončena do roku 1908, aby nesla pamětní název „Výroční gymnázium císaře Franze Josefa I“.

(Žáci se věnovali od roku 1906 výuce nejprve v prostorách Odborné školy tkalcovské, dnešní zdravotnické).

Stavba byla realizována dle návrhu architekta Ernsta Schäfera z Liberce rumburským Aloisem Korberem, jehož rodinná vila stála nedaleko vybraného pozemku (dnešní MŠ Sukova) a který získal v konkurzu 24 z 31 hlasů. Pod výsledným dílem se podepsalo 60 různých dodavatelů a subjektů.

Moderně pojatá budova byla i v detailech účelná. Vodovod byl tažen zdmi, toalety byly splachovací (!), osvětlení elektrické a do učebny přírodních věd a fyziky vedl plyn. V suterénu bylo počítáno s bytem školníka a topiče. Pan ředitel měl v prvním patře svůj apartmán rovněž – s obývací halou, pokojíkem pro služebnictvo, s předsíní, inspekčním pokojem pro hosty, čtyřmi pokoji, kuchyní, spíží a sociálním zařízením. Co bylo velmi pokrokové: v jedné z místností měli žáci možnost odložit svá jízdní kola a další sloužila jako zázemí pro dojíždějící žáky v době polední přestávky.
Náklady na stavbu se vyšplhaly na 570 000 korun.

V den otevření, byla to neděle 19. 9. 1909, uchvacovala příchozí zvláště rozměrná a barvami zářící vitrážová okna auly. V aule bylo tehdy již instalováno na malém stupínku harmonium a na straně protilehlé se nacházela kaple s oltářem od firmy Krichhof z Jáchymova u Liberce. Hudební část slavnosti zajišťoval místní pěvecký sbor Cäcilia. V úvodu předal architekt Schäfer symbolicky klíč od budovy starostovi Kümpfelovi. Po jejich slavnostních projevech vystoupil školní inspektor Tauber, následován ředitelem ústavu Rudolfem Entlicherem, který na sever přišel z Prahy. Ten v závěru své řeči provolal třikrát sláva císaři a zazněla státní hymna Zachovej nám, Hospodine. Kdo se nemohl slavnostního zahájení osobně zúčastnit, zaslal alespoň blahopřejný telegram.

Celá budova měla bezděky svou harmonií utvářet estetické cítění studentů. Střídání materiálů s citem pro výběr barev nechávalo vyniknout také detaily. K velké škodě musel být v roce 1920 dle zákona na ochranu republiky sňat rakousko – uherský znak provedený ve štuku ve štítu. Hladká omítka narušila vnitřní smysl díla. Stejně rušivě působilo zbourání secesní ohradní zdi s bránou.


Při cestě kolem gymnázia, pozvedněme hlavy k ozdobným prvkům, k štukovým pásovým ornamentům, k symbolu technického rýsování, výtvarného umění, či jen k medvědům hlídajícím monumentální vstupní dveře, je stále co si prohlížet a obdivovat.

POZOR!!! V sobotu další z akcí na podpooru záchrany historického klavichordu v muzeu!!!